Zvonky se dostaly například do rukou Dagmar Havlové, Ivana Havla, Medy Mládkové, Marty Kubišové, Zdeňka Svěráka, Jiřího Bartošky nebo Ladislava Špačka. Od nich pak putovaly k dalším lidem, včetně těch, kteří bývalého prezidenta neznali osobně. Některé kusy se dostaly i do Ameriky nebo na Slovensko. Nejdelší cestu podle Keppertové urazil ale zvonek číslo 27, který začínal u někdejšího šéfa Havlovy kanceláře Iva Mathé. Cestování zvonků je doloženo na webu spolu se vzkazy jednotlivých jejich držitelů.
Počátkem prosince se zvonky začaly vracet do nadace, která první část z nich spolu s Přenosnými rozhlednami Járy Cimrmana dá do dnešního benefičního prodeje. Dva zvonky jsou už nyní lidem k dispozici ve vestibulu Nové scény Národního divadla, kde si jimi mohou až do poslední adventní neděle zazvonit a přispět do veřejné sbírky na zvon Václav.
Náklady na odlití a umístění zvonu jsou předběžně vyčísleny na zhruba 850.000 korun. Podle webu sbírky je zatím vybráno přes 808.000 korun.
Zvon pro Havla se odlévá v Rakousku, podle organizátorů české zvonařské firmy nemají zkušenosti s litím zvonu požadované konstrukce. Zvon bude umístěn v jižní věži kostela, kde chybí od druhé světové války. Původně tu byl zvon stejného jména, tedy Václav, ale byl zrekvírován za první světové války a jeho nástupce nepřečkal druhou světovou válku. Václav bude viset v kostele sv. Havla spolu s nejstarším pražským zvonem Marií, který je z roku 1455.
Psali jsme:
autor: čtk
