V sousedním Rakousku vzrostla skokově březnová nezaměstnanost. Bez práce je tam každý desatý člověk. Ve Španělsku přišel v průběhu března o práci bezmála milion lidí. V Česku i nejnovější data Úřadu práce ukazují, že nezaměstatnost zatím stagnuje.
Počet nezaměstaných v ČR zůstal v březnu na třech procentech, výrazně však ubývá volných pracovních pozic. Kupříkladu v cestovním ruchu je v hrožení až 170 tisíc pracovních míst, hromadné propouštění oznamují firmy ze všch koutů republiky.
Ministryně Maláčová apeluje na podnikatele, aby vytrvali. Úřady práce totiž začnou v nejbližích dnech administrovat vládní program na udržení zaměstnanosti nazvaný „Antivirus“.
Podle Maláčové teprve duben ukáže, jak budou firmy a celý trh práce reagovat na koronavirovou krizi. „Čísla jsou potěšující, neznamená to však, že to tak zůstane,“ zmínila, že je potřeba počkat na duben, který bude rozhodující. Zatím i počátek dubna ukazuje standarní čísla.
Nyní je důležité, aby zafungoval zmíněný program Antivirus. „Potřebujeme, aby firmy uvěřily státu, že je nenechá padnout, a tím abychom zabránili masovému propouštení,“ zdůraznila ministryně práce, která pevně věří, že program Antivirus bude efektivní.
Resort Maláčové očekává případné zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronaviru zhruba až o 5 procentnich bodů, tedy ze 3 procent na 8 procent. Podle ministryně je to ten černý scénář. „Pět procent je zkopírování z hospodářské krize v roce 2008-2009. Těch pět procent v podstatě věštíme,“ nechtěla odhadovat, jestli v dubnu přijde skok, nebo Česko čeká pozvolný nárůst nezaměstnanosti.
Jaké budou ekonomické dopady, to bude podle Maláčové záležet hlavně na tom, kolik lidí skutečně bude bez práce a na jakou dobu.
Jana Maláčová
Nemyslí si, že bychom následovali rakouský scénař, kde došlo ke skokomému nárust nezaměstnansnoti. Už z toho důvodu, že v Rakousku je velká část ekonomiky závislá na cestovním ruchu, v němž lidé mají omezené pracovní smlouvy, které vyrpšely. V neposlední řadě přišla tamní vláda poměrně pozdě se scénářem tzv. kurzarbeitu.
Za březen v Rakousku přibylo 200 tisíc lidí bez práce a míra nezaměstnanosti stoupla na 12,2 procenta.
Člen Ústředního krizového štábu Filip Matějka predikuje, že nezaměstnanost vzroste nejvíc v celé naší historii. „Jako vědci na rovinu říkáme, že nikdo nic neví. Je to největší ekonomická rána pro západní svět za posledních padesát let. Daleko větší než finanční krize před deseti lety,“ konstatoval ekonom ze CERGE-EI Filip Matějka.
Ekonomika se zastavila, a stát podle něj musí pomoct, v každém případě bude nárůst nezaměstnanosti prý rapidní. „Bude to velká rána. Musíme teď dva měsíce podržet všechny, co nejvíc to jde, a to jak firmy, tak domácnosti. Systémové záležitosti počkají,“ zdůraznil ekonom, s tím, že ke komu se pomoc nedostane, skončí „bez jídla na dlažbě“. Málokterá rodina má rezervy na více než dva měsíce dopředu.
„Začal jsem se bát, když jsem viděl některé návrhy Ministerstva financí. Například zrušení daně z nabytí nemovitostí. Ministryně financí říkala, že chce rozhýbat nemovitosttní trh, ale to by bylo obrovsky riskantní. Teď nám hoří dům,“ apeloval Matějka na to, aby se s podobnými věcmi počkalo.
Opatření, která předkládá vláda, jsou podle Matějky zcela zásadní pro pracovní trh v Česku a mohou výrazně snížt náraz. Ale zdůrazňuje, že například úvěry COVID pro firmy zasažené koronavirem měly být daleko jednodušší.
Ministryně práce a sociálních věcí vyjádřila názor, že stát by měl pomáhat hlavně malým a středním firmám, namísto velkým firmám, které ovládají miliardáři.
V té souvislosti zanělo, že premiér Andrej Babiš (ANO) připustil, že stát by mohl vstoupit do klíčových podniků v případě, že by se kvůli ekonomickým dopadům koronaviru dostaly do problémů. Zmínil leteckou společnost Smartwings.
„Privatizace ČSA byla v minulosti chyba. Zbavovat se strategických firem znamená, že je v krizi stejně zachraňuje stát. Zisky budou soukromé, ztráty veřejné," připomněla Maláčová ke Smartwings. Stát měl do firem vstupovat formou kapitálového vstupu, aby ve firmě získal podíl. „Budeme debatovat na vládě," ujistila ministryně.
S tím souhlasil i ekonom Matějka. „Velké firmy dokážou zajistit banky, které najdou způsob, jak jim pomoci. Ale stát musí pomáhat plošněji – a to středním a menším podnikům,“ míní.
Matějka zdůraznil, že ke zlepšení situace velmi důležité je v Česku rychlé a plošně testování. V domovech pro seniory se na výsledky testů čeká až 5 dní.
„Čekání na výsledky testů pět dnů je dlouho, a masakrující pro psychiku klientů i zaměstnanců,“ připustila Maláčová s tím, že dělají vše pro to, aby se doba zkrátila. „Musíme změnit systém, výsledy testů musí být neprodleně. Senioři by měli být testování přednostně,“ řekla, s tím, že na tom nyní intenzivně pracují.
Zmínila, že z médií se dnes doslechla, že někteří senioři podlehli nemoci, i když měli lehký průběh. Pokud se tato informace potvrdí, oznámila, že to pro ni bude impuls pro to, aby byli všichni senioři přesunuti do nemocnic, aby byli pod dohledem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
