Náměstek ministra financí Jan Gregor však pro Hospodářské noviny obavy částečně rozptyluje. „V takové situaci je posílena role ministra financí. Ten určuje, kam peníze, které nejsou vázané zákonem nebo nebudou určené na chod státu, půjdou,“ míní.
Provizorium by ohrozilo nejen čerpání evropských fondů, ale i domácí investice. Třeba do nových silnic nebo domovů důchodců. Stát by totiž hospodařil podle rozpočtu roku 2013. Například Státní fond dopravní infrastruktury by tak nemohl zahájit projekty z nového programového období Evropské unie 2014 až 2020, a to ani přípravné práce.
Reakce finančních trhů
Provizorium mimo jiné také znamená, že každý měsíc putuje na mzdy, sociální dávky nebo důchody pouze dvanáctina rozpočtu z předchozího roku. O zbytku pak rozhodne právě ministr financí. „Možná budou muset resorty třeba počkat se svými záměry do dalších měsíců,“ říká Gregor. Jenže výdaje, které navrhl ministr financí Jan Fischer právě pro příští rok, jsou přibližně o 26 miliard vyšší než ty letošní.
Dalším rizikem provizoria by mohla být reakce finančních trhů. Podle hlavního ekonoma Conseq Investment Management Petra Zahradníka by provizorium muselo trvat o poznání déle, aby mělo takové účinky. „Kdyby měly trhy reagovat na všechny excesy české politické scény, nedělaly by nic jiného,“ tvrdí pro HN Zahradník.
Aby Česku nehrozilo rozpočtové provizorium, musí nová vláda vzniknout do konce listopadu. Schvalování rozpočtu totiž i při zkrácení všech lhůt trvá ve sněmovně zhruba měsíc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jno
