Blažková se již dříve přihlásila k autorství dopisu, který měla sepsat společně s filozofem Janem Bierhanzlem, sociální pracovnicí Ludmilou Böhmovou, redaktorkou Annou Remešovou a Františkou Zezulákovou Schormovou.
O koho by měl Babiš opřít svou vládu? Ať už jakkolivAnketa
V pořadu Pro a proti hned na úvod uvedla, že kardinála Duku kritizuje mnoho lidí a z mnoha důvodů. Autoři chtěli poukázat zejména na Dukův nacionalismus. „„Je třeba vykročit z nacionalismu, který tady český arcibiskup nějakým způsobem šíří a utvrzuje“, znělo éterem. Blažková ani nezpochybňovala, že se ze strany autorů dopisu jedná o politický postoj. Podle ní ale i kardinál Duka vystupuje jako politická osoba.
Důkazem Dukova nacionalismu je podle Blažkové například to, že se rád objevuje ve společnosti zástupců armády, nebo dokonce prezidenta Miloše Zemana. Důkazem kardinálova nacionalismu má být také to, že proti prezidentu Zemanovi nevystupuje kriticky.
Celou debatu můžete shlédnout zde:
Blažková také zkritizovala Duku za to, k čemu se vyjadřuje. Ukazuje to prý na kardinálův příklon ke krajní pravici. „Například během uprchlické krize se rád vyjadřoval, že nemůžeme pomáhat všem, protože by nám pak mohli ublížit,“ uvedla jako příklad krajně pravicového výroku.
A šla ještě dále: „Dukova vyjádření byla vždy velmi vstřícná k islamofobii. Ve svém požehnání si přál, aby uprchlíci našli odvahu vrátit se do svých zemí. Tedy jako by utíkali ne proto, že tam je válka, ale ze zbabělosti,“ vyčetla mu.
Oponentem Blažkové ve studiu byl politolog Alexander Tomský. Ten měl vztah církve a státu i jako předmět svého dlouholetého badatelského zájmu na britské Kenston College. Tomský se nejprve spíše s pobavením vyjádřil o dopisu, který Blažková s kolegy do Vatikánu poslali. „Dost jsem se nasmál. Dopis je naivní, má kouzlo nechtěného i komické prvky, protože je pod vlivem politiky, než aby byl náboženský nebo teologický,“ uvedl politolog.
Nejvíce se prý smál konstrukcím o politickém propojení trůnu a oltáře, tedy kardinála s prezidentem. Získal prý dojem, že autoři dopisu vyčítají Dukovi to, co je ve skutečnosti pouhou slušností a respektem k legitimně zvolené hlavě státu.
„Kritizovat Duku za jeho domnělé sbližování se státem je úplná pitomost a nevzdělanost. Kardinál se snaží být neutrální a tato neutrální pozice je přesně taková, jaká má být,“ řekl pak Blažkové.
Nálepka „islamofob“, ještě umocněná výkladem o hnědnutí, je podle Tomského čistě účelovou snahou zamezit diskusi o islámu a islamismu jako politickém fenoménu dnešního světa.
Názor, že nemůžeme pomoci všem, kteří do Evropy přijdou, je podle Tomského naopak charitativní. „Nemůžeme si sem zvát miliony muslimů,“ vykládal překvapené studentce.
Jen se podívejte, kdo Duku podporuje
K tématu dopisu papeži Františkovi se rozepsal i Vít Luštinec na serveru Christnet. Ten připomněl, že Duku některé skupiny, třeba LGBT komunita, kritizují už dlouho. „Rozhodně nešlo o snahy pouze ze strany „církevní levice“, jak si svoji argumentaci ulehčují kritici dopisu,“ ujišťuje.
Dukovi pak předhodil jeho osobního sekretáře, kněze Milana Badala, který prý odmítá rozlišovat mezi islámem a islamismem. „Když ho katolický kněz, profesor Tomáš Halík, za tyto krajní postoje kritizoval, tak ho Badal vyzýval ke slušnému a věcnému dialogu, načež šel sám “příkladem” a označil Halíka za abstraktního akademika, „podržtašku“ a nestyděl se o něm na Facebooku šířit lež, že čestný doktorát zakoupil Halíkovi v Oxfordu Luděk Sekyra),“ napsal.
Duka podle něj nejen odmítá politickou moc kritizovat, ale také v tom silou své autority brání jiným. Jako příklad uvedl, že Duka prosadil v České biskupské konferenci stanovisko, kritizující kněze Tomáše Halíka za kritiku prezidenta (Halík tehdy z obrazovky ČT prezidenta obvinil, že je loutkou oligarchů a záměrně přiživuje neúctu ke vzdělaným lidem) a naopak se tohoto kněze nezastal, když mu prezident nadával do flanďáků a pseudoelit.
Následoval obsáhlý výčet Dukových prohřešků, počínaje tím, že za prezidenta sloužil mši a konče tím, že si po letošních volbách dovolil zaslat blahopřejný dopis předsedovi SPD Tomio Okamurovi.
„„Dopis bratru Františkovi“ vyvolal také řadu reakcí na podporu pana kardinála. Kdybych chtěl být hodně jízlivý, napíšu, že mít „podporovatele“, kteří za tak krátký čas dokázali potvrdit všechny zmiňované výtky, je skoro zázrak,“ napsal Luštinec s tím, že největším důkazem o Dukovu nacionalismu a sbližování s mocí je to, že právě tyto proudy mu přispěchaly na pomoc jako první.
Vrcholem je však prý podpora od Miloše Zemana, který se vždy chlubil svým ateismem. „Do portfolia jeho neuvěřitelných výroků patří i to, že sv. Václava označil za kolaboranta a o sv. Pavlovi řekl, že „z*urvil evangelia“ (Reflex č. 31/2011),“ napsal o prezidentovi komentátor.
Většinu signatářů podle něj tvoří studenti a mladí lidé, což dokazuje, že jim není lhostejné, co se děje a svou víru berou vážně.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
