„Je poučené a své vysoce problematické minulosti zbavené Německo pro český stát osudovým tématem a vzorem pro celou Evropu? Nemyslim si,“ říká Václav Klaus, který poukázal na to, že po dobu celé naší historie bylo Německo, v dobrém i ve zlém, naším nejvýznamnějším sousedem, a v současnosti – v éře oslabování národních států Evropskou unií – to platí o to silněji.
Německo je v dnešní Evropě podle Klause opět určující silou, a to nikoli díky své vojenské síle, ale díky své velikosti, ekonomické síle, cílevědomosti a ambicióznosti. „Německo je dnes v Evropě hegemonem a naprosto nově i naším spojencem,“ uvedl bývalý prezident a dodává, že je třeba podotknout, že především formálním spojencem. Ani členství v EU, ani v NATO prý ještě nezaručuje autentické spojenectví.
„Německo stále špatně chápeme, protože mu nerozumíme, zejména prý jeho velmi specifickému poválečnému vývoji,“ je přesvědčen Klaus. Připomněl, že nejdříve tomu bylo tak, že v něm proběhla pomalá a nedůsledná denacifikace, potom nastala dlouho nedoceňovaná, neomarxistická, skoro revoluce tzv. frankfurtské školy. Právě ta prý připravila klíčový okamžik. „Využití nacistické minulosti jako odrazového můstku k transformaci viníka v učitele, v kazatele a ve vzor nás všech,“ doplnil Klaus s tím, že to je zcela mimořádný a pro Německo nepochybně úžasný úspěch. To se mu nikdy v minulosti nepodařilo.
V souvislosti s tím Klaus zmínil právě vycházející knihu „Německo: mýtus a realita“, v níž autor Aleš Valenta píše, že v dnešním Německu je stále rozvíjena „Schuldstolz“, tedy pýcha z viny. České politické vědy podle bývalého prezdenta, bohužel, dnešnímu Německu věnují jen malou pozornost. Texty, které produkují, jsou navíc výlučně popisné, nikoli analytické. „Naše oficiální ‚německologie‘ tak zůstává na povrchu a v nedůstojmém předklonu,“ míní.
Více než o pochopení válečného traumatu Německa jde prý hlavně o následný vývoj. Klaus je toho názoru, že právě Aleš Valenta ve své knize přesvědčivě ukazuje, že následný vývoj je něco navíc, něco nového, něco specificky německého. „Stále znovu je třeba připomínat, že je Německo nejen kolébkou nacismu, ale i Marxe. Obojí je v Německu, byť přetransformovaně, obsaženo,“ zdůraznil exprezdient a dodal, že agresivní extrémně levicové hnutí Antifa je mimo Německo nepředstavitelné.
Je prý důležité připomenout i fakt, že podceňujeme roli církve a cirkví v Německu. „Aleš Valenta o tom má v knize hezkou kapitolu s názvem ‚Církve bez Boha‘. Dnešní německé církve se podle něj stále více transformují v polosekulární charitativní spolky‘,“ zmínil bývalý prezident, kterého v knize zaujalo, že si autor všímá i probíhající eroze německého konzervatismu. „Základní problém vidí v transformaci CDU, která v dnešním merkelismu provedla ‚úprk doleva‘,“ dodal exprezdent, podle nějž autor předvádí, že „v CDU došlo v éře Merkelové k tiché revoluci“.
„Posun doleva byl velmi výrazný a zcela evidentní. Vždy jsem říkal paní kancléřce, že mají v Německu dvě sociálnědemokratické strany, ale že jen jedna si to troufne přiznat,“ napsal s tím, že posun k explicitní podpoře oné „bohémské“ revoluce je ještě větší. Se skutečným konzervatismem už nemá dnešní CDU nic společného.
I co se týče ekonomiky, jsme podle Klause s Německem pevně propojeni. Nikdy v minulosti to podle jeho názoru tak silné nebylo. V mnohém je to pro nás prý pozitivní, ale také v mnohém vysoce riskantní. „Masivní příchod Němců po listopadu 1989 má vysoce problematické důsledky,“ uvedl. A připomněl, že ohledně masové migrace je Německo rovněž v Evropě naprosto rozhodující zemí. „Aleš Valenta napsal vynikající knihu, mnohým lidem bych ji předepsal jako povinnou literaturu, jako lék na jejich nemocné myšlení,“ uzavřel exprezident.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
