„Ústavy všech zemí jsou texty, které je třeba pečlivě interpretovat. Vždy je přitom potřeba vycházet z účelu ústav, kterým je omezení svévolného jednání jednotlivců,“ píše Žák ve svém komentáři na webu Českého rozhlasu.
„Rozhodování jednoho ústavního hráče by mělo být podmíněno rozhodováním jiných. Například vláda utrácí peníze, ale podle not, které jí předepíše parlament a kontroluje Nejvyšší kontrolní úřad, popřípadě orgány činné v trestním řízení,“ připomíná základní systém nejvyššího právního dokumentu státu.
Česká Ústava je anomálie
Nepřímo volený prezident bývá ústavně neodpovědný, pak nemá vlastní politickou agendu a jeho akty platí teprve poté, co je za své přijme vláda. Tento princip u nás fungoval za vlády T. G. Masaryka.
„Česká ústava je anomálií. Neodpovědný prezident má rozsáhlé samostatné kompetence. Výsledek: oba dosavadní prezidenti, zejména však Václav Klaus, svoje kompetence překračovali, čímž oslabovali i tak slabé vlády,“ poukazuje komentátor, který byl signatářem Charty 77, a je přesvědčen, že zasadí-li se do takto pokroucené ústavy přímá volba, mohly by se ještě více prohloubit konflikty na politické scéně.
Partaje se bojí lidu
„Obávám se, že 8. únor budeme za čas slavit jako den populismu. Partaje ve strachu před veřejným míněním vážně poškodily ústavní systém,“ domnívá se Žák a dodává: „Vady se neprojeví, pokud veřejnost zvolí umírněného kandidáta, jemuž umírněnost vydrží po celou dobu prezidentství. Není to moc pravděpodobné. Naschvály prezidentských „osobností“ ukážou názorně, že se amatérské ústavní bastlířství nevyplácí.“
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jhe
