Jurečka ČTK řekl, že vůbec nechápe, proč návrh vzniká a proč se jím zabývá právě ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). „Mluvit o zestátnění historických objektů mi přijde jako neskutečná drzost. Motivům nerozumím,“ uvedl. „Apríl už snad byl, ne?“ dodal k záměru předseda strany a vicepremiér Pavel Bělobrádek v textové zprávě zaslané ČTK.

Šlechtová: Ať rozhodnou lidé

Strana v tiskové zprávě návrh označila za neuvěřitelný. V případě Pražského hradu podle ní neexistuje veřejný zájem k vyvlastnění, navíc jsou možná i jiná řešení. „O veřejném zájmu tam nemůžeme vůbec diskutovat. Myslím si, že paní ministryně má spoustu jiných priorit, které by měla řešit,“ řekl ČTK Jurečka. Karla Šlechtová na sociální síti uvedla, že ji hysterická reakce části církví nepřekvapuje. „Jde jim přece hlavně o majetek, což dokazují těmi 1600 žalobammi, kterými chtějí získat od státu víc, než na co mají nárok. Ať sami lidé rozhodnou, zda má Hrad jako symbol ČR patřit jedné církvi, nebo nám všem,“ napsala Šlechtová.

Tejc: Je možné se o tom bavit

Podle předsedy sněmovního ústavně právního výboru Tejce by předpis nemusel mít problém s případnou protiústavností, poslanec ale pochybuje o jeho smyslu. „Pokud vím, tak bychom to vyvlastnili, zaplatili stovky milionů korun církvi, že přejde vlastnictví na stát, a následně uzavřeli dohodu o užívání, která by zřejmě byla bezplatná,“ dodal. Podle něj by tak došlo k platbě stovek milionů za symboliku. O návrhu je ale možné se bavit, dodal.