Ve Sněmovně je nový návrh na zdanění úroků z korunových dluhopisů

14.04.2017 18:31

Ve Sněmovně je další návrh na zdanění výnosů z některých korunových dluhopisů. Nezařazený poslanec Karel Fiedler chce v porovnání s novelou ministra financí Andreje Babiše (ANO) rozšířit okruh vlastníků obligací, na něž by zdanění úroků od příštího roku dopadlo.

Ve Sněmovně je nový návrh na zdanění úroků z korunových dluhopisů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Schvalování programu schůze sněmovny

„Základ je stejný, ale moje novela jde o kousek dál a je důslednější, zahrnovala by i osoby blízké, to znamená rodinné příslušníky,“ řekl ČTK Fiedler. Svou předlohu pokládá za rozumnější, odstraňuje podle něho mezeru, která je v Babišově znění.

Dani by od příštího roku podléhaly podle Fiedlerovy úpravy výnosy z obligací, které nakoupily od firem takzvané spojené osoby, tedy jejich majitelé nebo lidé ekonomicky propojení. Obdobně to chce také Babiš. Fiedler ale navrhuje okruh rozšířit i na osoby, které byly nebo jsou s těmito lidmi spojené. Zdanění by se ani v jenom případě nevztahovalo například na korunové dluhopisy, které stát nabízel obyvatelům za ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09).

Zdanění výnosů by dopadlo i na Babiše, když v minulosti nakoupil skoro za 1,5 miliardy korun korunové obligace skupiny Agrofert, kterou tehdy vlastnil. Čelí kvůli tomu podezření, že se jednalo jen o daňovou optimalizaci.

Fiedlerovu i Babišovu předlohu posoudí ve středu vláda

Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let, Kalousek ji jako ministr financí využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Potom je začaly emitovat i firmy. Babiš nakoupil desetileté obligace s šestiprocentním úrokem, které Agrofert vydal v prosinci 2012.

Z výnosů z takových obligací se nehradí 15procentní daň. Navíc společnosti, které dluhopisy vydávají, si náklady na úroky standardně odečítají od základu daně. Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončila změnou zákona s rokem 2013.

Fiedlerovu i Babišovu předlohu posoudí ve středu vláda. Potom se jimi budou moci začít zabývat zákonodárci. Fiedler i ministr financí chtějí, aby Sněmovna jejich normy schválila zrychleně už v prvním čtení. Je však navzdory tomu otázkou, zda se stihnou projednat do konce volebního období.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…