Evropské unii je trnem v oku látka s názvem ethylester kyseliny mravenčí, neboli mravenčan ethylnatý. K případu se už vyjádřili i zástupci Unie výrobců a dovozců lihovin ČR. Podle těch se studie vyjadřuje v tom smyslu, že čeští výrobci neprokázali, že tato látka není závadná. Nejen unie, ale právě i ředitel jindřichohradecké likérky navíc poukazuje na to, že této látky se v tuzemáku vyskytuje jen velmi nepatrné množství.
„Ta aféra je absolutně uměle vyvolaná. Vůbec se nezakládá na nějakých podstatných a reálných věcech. Prostě úředníci z Evropské unie, tedy vlastně komise pro bezpečnost potravin zjistila, že ve složce, která se přidává do tuzemáku, je nepatrné množství furanu. Je to látka, která se vyskytuje v 90 procentech potravin,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Josef Nejedlý a dodává: „Je v rumovém aroma. A toho rumového aroma se do tuzemáku přidává necelé jedno procento. Takže pokud by oni zkoumali tuzemák jako výrobek, tak tam žádnou takovou látku nenajdou,“ vysvětluje ředitel likérky.
Látka je i v dětské výživě
Jak Josef Nejedlý uvedl, celou věc prý bere vlastně jako obchodní válku proti úspěšnému českému výrobku. „A je to vůči nám absolutně nefér, protože daleko více této látky je obsaženo například v pečivu nebo třeba v kávě. A pro představu, když si vezmete dva nalité panáky tuzemáku, tak je v tom stejné množství této látky jako v jedné dětské výživě. Takže, proč si Evropská komise vybrala útok na český tuzemák? Proč neútočí na jiné potraviny?“ ptá se Josef Nejedlý a podrobně vysvětluje, o jak nepatrné množství látky se v tuzemáku jedná.
„Té látky je tam opravdu minimum. Já jsem to přirovnal k tomu, že je to stejné, jako kdybych vzal litr vodky, nalil ho do velkého rybníku a pak strašil rybáře, že mají opilé ryby. Je to pro mne prostě absolutně nepochopitelné. Vidím v tom obchodní zájmy nějakých našich konkurentů, kterým vadí, že úspěšný český výrobek, český tuzemák, je nejprodávanější lihovina na českém trhu,“ říká rázně Josef Nejedlý a poukazuje, že 25 procent konzumace lihovin obsahuje právě český tuzemák a to že zřejmě někomu v Evropské unii vadí.
Dlouholetá tradice a kontrola
„Tuzemák se vyrábí 100 let. Vyrábí se pod přísnou kontrolou. Dodržujeme veškeré přísné zákony a normy. Kontroluje to Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Nikdy nenašla v tomto výrobku nic závadného,“ poukazuje Josef Nejedlý, který opakuje, že je podle něj skutečně absurdní, co se okolo tohoto výrobku, a to zrovna před Vánoci, děje. „Můj názor je, že je to obchodní válka. Není to normální, že tato látka, která je ve všech potravinách, najednou vadí v českém tuzemáku. To je prostě absurdní. Teď jste vypil šálek kávy a vypil jste pětkrát víc této látky než je obsaženo v rumu. Takže ať zakáží konzumaci kávy a šest milionů lidí řekne úředníkům v Evropské komisi, že jsou s prominutím padlí na hlavu,“ uzavřel Josef Nejedlý.
Kocourkov a druhý „útok“
Variantu, že by úředníci tuzemák nakonec mohli zakázat, nechce Josef Nejedlý vůbec připustit. „No tak to doufám nezakáží, to bychom byli v Kocourkově. Zakázat výrobek, který je absolutně nezávadný a splňuje veškeré normy? Proč by to dělali? No a pokud by ano, tak asi nemáme v Evropské unii vůbec místo, protože je to útok na český výrobek, nic jiného,“ říká ředitel jindřichohradecké likérky.
Není to poprvé, kdy se na původně „český rum“ upřely zraky Evropské unie. Po vstupu do EU se totiž právě rum musel přejmenovat na tuzemák, a to z toho důvodu, že se nevyrábí z cukrové třtiny.
„To bohužel naši politici, kteří hájili zájmy České republiky, trošku zaspali. Vezměte si třeba Rakousko, což je dlouhodobý člen EU. Tak ten může vyrábět klasický tuzemák a jmenuje se rum. Sjednali si výjimky v EU, a naši politici to nesjednali. Takže my jsme museli opustit název rum a začít vyrábět tuzemák, říká Josef Nejedlý s tím, že na prodej to dopad ale rozhodně nemělo. Lidé si prostě zvykli.
Josef Nejedlý, ředitel jindřichohradecké likérky Fruko-Schulzc. Foto: David Hora
Rum máme rádi
To, že by prodej tuzemáku klesl, výrobci nezaznamenali ani teď, poté, co vyšla informace o údajně škodlivé látce. „Tak já doufám, že lidi České republiky jsou normální, že si to každý přebere podle svého a uzná, že to je absolutní nesmysl, to co tady uvádí komise pro bezpečnost potravin,“ kroutí hlavou Josef Nejedlý.
A potvrdili nám to i „štamgasti“. „Je to nesmysl. Piju rum, nebo jak vy říkáte, tuzemák, už dvacet let. Takže, nesmysl prostě,“ rozčílil se Václav Blažej, který si prý s kamarády rumem vždy rád přiťukne. „To je zase blbost jako křivý banány, malý okurky a další chytrosti, co ta slavná Unie zase vymyslela,“ přitakal mu i jeho parťák.
To, že je o rum stále zájem, potvrdila i prodávající Jitka Stejskalová na čerpací stanici přímo u jindřichohradecké likérky, kde se prodává tuzemák i stáčený. „Rum vždycky kupovali, kupují a, myslím si, kupovat budou,“ usmívala se Jitka Stejskalová.
Boj za tuzemák
Do boje za tuzemák vyrazili i někteří politici. Například Tomio Okamura. „Evropská unie se nám snaží zakázat náš tuzemák. Rumové aroma, které se do něj přidává, prý způsobuje podle analýzy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin rakovinu. Neexistuje však žádná odborná studie, která by tuto analýzu potvrzovala. Prosazování byrokratických směrnic, zákazů a příkazů ze strany EU považuji za absurdní,“ uvedl mimo jiné Tomio Okamura.
Ještě ostřeji okomentoval dění kolem tuzemáku hradní mluvčí Jiří Ovčáček. „Říše se rozhodla, že se v protektorátě nebude pít tuzemák. A basta!“ napsal Ovčáček na svůj soukromý profil.
Ne všichni politici se ale podle slov Josefa Nejedlého tuzemáku „zastávají“.
„U většiny politiků máme podporu. Ale najdou se i politici, kteří o tom nevědí vůbec nic a vyjadřují se v televizi, že podpora výrobců českého tuzemáku je stejná jako hájit účastníky methanolové aféry. To řekl pan europoslanec Svoboda za KDU, který má hájit zájmy českých výrobců v EU. A pokud toto vypustí v televizi, tak je to vrchol a ten člověk by se měl vůbec zamyslet, co vlastně v EU za Českou republiku dělá,“ říká pro ParlamentníListy.cz Josef Nejedlý.
Ministr Jurečka uvedl, že by chtěli s Evropskou komisí i s úřadem pro bezpečnost potravin jednat a případně Brusel i žádat o výjimku.
Psali jsme:
autor: David Hora
