Zemědělství v Česku sucho radikálně ovlivňuje a situace se podle Trnky stále zhoršuje. Projevuje se to především tím, že chybí podzemní voda. „Jsou regiony a farmy, kde je situace vážná a sucho postihuje všechny plodiny,“ říká bioklimatolog s tím, že sucho by do budoucna mohlo vyžadovat obměnu plodin, což na velké ploše není vůbec jednoduché.

Zastavil se například také u řepky, která je v Česku značně rozšířená a právě na ní se ukazuje, jak zdlouhavý a složitý je proces přechodu spotřebitelů na nové plodiny. „Řepka je plodina pro zemědělce tržně zajímavá, problém je, že vyžaduje vyšší intenzitu ochrany. Pokud se to nedělá zodpovědně, tak dochází ke smývání reziduí pesticidů a následuje problém s kvalitou vody,“ upozorňuje Trnka a podotýká, že řepka je oproti pícninám výnosná.

Správnou praxi tomu ale lze předcházet. Díky kořenovému systému je prý řepka sama o sobě de facto plodinou půdu zlepšující. „V mixu plodin je to paradoxně jedna z mála plodin, která přispívá k hromadění organické hmoty v půdě,“ uvedl s tím, že problémem tedy není řepka samotná, jak se říká, ale celkové složení plodin, které pěstujeme, a obecně v dodržování správných postupů.

Problém se suchem řešili jak naši předkové, tak jej budou řešit zcela jistě i naši potomci. Kvůli změně klimatu se však podle bioklimatologa mění délka trvání sucha, jeho charakter i pravděpodobnost. „Ještě před sto lety znamenalo sucho na Moravě nadprůměrné výnosy. To se během let však změnilo a teď je to naopak,“ podotýká Trnka.