Možná o tom začneme přemýšlet jinak, pokud si uvědomíme, že tato data nabízíme sice nevědomky, ale ona jsou přitom cíleně vyhledávána, zpracovávána, vyhodnocována, archivována. Kým? Velkým bratrem jak z Orwellova románu 1984?

Mimochodem, srovnání románové předlohy s tím, jak ve skutečnosti funguje sledování lidí po celém světě, není pouze mediální zkratkou. Poté, co loni pracovník CIA a Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edward Snowden zveřejnil způsoby, jak americké tajné služby monitorují občany, zažil Orwellův román, poprvé vydaný v roce 1949, novou vlnu zájmu a během několika dní vzrostl jeho prodej v řádu desítek tisíc procent. Především proto, že mezi dějem sci-fi a reálným debaklem amerických bezpečnostních složek existují až děsivé podobnosti.

„Říká se, že informace jsou zlatem nebo ropou budoucnosti,“ říká RNDr. Igor Němec, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). „Možnost zneužití těchto informací začíná být v řadě zemí chápána jako vážný útok na ochranu práv i majetek každého občana. Je to věc, která se už ochranou osobních údajů řeší, a věřím, že se bude řešit stále důsledněji.“