„Politici uvažují v čtyřletých volebních cyklech, tohle jsou ovšem věci s generačním přesahem. Kdysi jsem mluvil s panem ministrem školství Grušou, říkal jsem mu, že by se na věk učitelů a potřeby škol měl podívat v nějaké perspektivě. Odvětil, že politici, kteří o tom rozhodují, myslí jen na čtyři roky dopředu. A já oponoval, že každý prostý lesník, který sází les, neuvidí jeho kácení, a přesto o něj pečuje. Proč takhle neuvažují lidé v čele státu?“ ptá se profesor Pavel Pafko v rozhovoru pro Deník.cz.

„Obecně platí, že lidé bez noblesy, dostatečných zkušeností a rozhledu mají tendenci zneužít své formální postavení a ukazovat těm dole svou sílu danou momentální převahou. Svým studentům vždy říkám, že když před nimi sedí člověk s rakovinou plic, je vyděšený a zcela v jejich rukou. Toho ale nesmějí zneužít a povyšovat se. Vždyť ten člověk je třeba včelař, který – na rozdíl od nich – ví o medu a životě včelstev všechno. Nebo je to odborník přes jadernou fyziku a až se uzdraví, strčí toho lékaře do kapsy. Chce to víc pokory,“ radí bývalý přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole. Pokoru by si zasloužila i sama politika.