Podle Tomáše Lichovníka je nejobtížnější rozhodnutí právě samotné vzetí do vazby. Důkazní situace je prý teprve na počátku a při tom má být obviněný člověk zbaven svobody, rozhodnutí proto bývá velice pečlivě odůvodněno. Lenka Bradáčová tvrdí, že může o nadužívání vazby hovořit jen ten, kdo nezná skutečná čísla, a nález Ústavního soudu není překvapivý z hlediska argumentace. Jak uvedla, potíž tkví v podstatě zákonů z 60. let, na něž byly naroubovány novější a anglosaské zvyklosti. „Procesní pravidla protahují soudní řízení, případně i délku vazby,“ uvedla. Spolu s Lichovníkem to řekli ve vysílání České televize v moderovaném pořadu Otázky Václava Moravce.
Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník ji doplnil: "My voláme dlouhou dobu, že do justice je nutno více investovat, protože rychlá a spravedlivá justice stojí něco více. Musí být zachována kvalita rozhodování," zdůraznil. Z toho plyne jeho požadavek po zvýšení počtu lidí v justici. Kauza, jež se dotýká konkrétní osoby, bude posuzována přednostně z hlediska spravedlnosti před hlediskem rychlosti.
Podle Lenky Bradáčové je nutno odlišovat způsob výkonu vazby – úzce napojený na finanční prostředky – délka vazby a trestního řízení je prý druhá věc. "Jsme v průměru zemí Evropské unie. Procesní pravidla jsou v České republice složitá a jejich komplikovanost tak umožňuje neustálé využívání opravných prostředků,“ dodala s tím, že si myslí, že je možno je zjednodušit především pro fázi vlastního soudního řízení.
Pavel Varvařovský: Nikdo není doma prorokem
Pavel Varvařovský, bývalý veřejný ochránce práv, v další části pořadu uvedl, že ač jej k demisi z postu ombudsmana vedlo více důvodů, zároveň přiznává, že za sebou "nic moc neviděl“. Veřejný ochránce práv může podle jeho slov dávat jen doporučení, chodit do Poslanecké sněmovny, do výborů, komunikovat s vládou, s ministry, upozorňovat, že konkrétní příklady se dějí na základě obecných dopadů, přesto ve své práci neviděl žádné výsledky.
Připustil též, že pro budoucnost úřadu, jím donedávna spravovaného, je důležitá osoba jeho nástupce.
"Ač do úřadu kanceláře veřejného ochránce práv dochází čím dále více podnětů, období od konce května roku 2013 bylo o ničem,“ posteskl si Pavel Varvařovský. „Sněmovna ani neprojednala mou zprávu za rok 2012 a až do své rezignace jsem vlastně ani neměl s kým jednat,“ doplnil svůj roztrpčený pocit.
Donedávna veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský si při nástupu do úřadu stanovil tři úkoly, a sice uvedení svého úřadu do Ústavy republiky, možnost vznášet žaloby ve veřejném zájmu u správního soudu a rozšíření přístupu k Ústavnímu soudu, z čehož se mu podařilo naplnit zhruba polovinu, a sice druhý a část třetího stanoveného úkolu. „V Ústavě by stačila jen zmínka, jako má třeba NKÚ, a další podmínky by stanovil zákon,“ poznamenal Varvařovský.
Doplnil, že ombudsmanství je postaveno na důvěře, na zvoleném ochránci práv, který musí mít takovou pověst a důvěru politiků, aby chápali, že „když nám něco říká, tak na tom něco bude“. "Ovšem jak se v Písmu píše, nikdo není doma prorokem a zdá se, že v zemích Koruny české to platí dvojnásob.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
