Zdanění peněžní části církevních restitucí, jak ho navrhuje jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD), považuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za snahu svého stranického kolegy sbírat volební body. Upozornil na značné riziko, že by návrh neuspěl před Ústavním soudem. Pro zdanění se naproti tomu vyjádřil ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Myslím, že to byl podvod (vyčíslení náhrad podle ceny půdy) a ten návrh zdanit to je určitá menší kompenzace toho, co stát musí církvím zaplatit za ten prodražený vymyšlený odhad,“ řekl Babiš.
Bez ohledu na postoj vlády se návrhem bude zabývat sněmovna. Podle vládních legislativců by předloha mohla být v rozporu se smlouvami, které stát s církvemi ohledně majetkového vyrovnání v minulosti uzavřel. Kvůli obavám z možných žalob navrhli předlohu odmítnout. Mohla by podle nich také zasáhnout do legitimního očekávání církví, když platný zákon výslovně stanoví, že náhrada ani příspěvek předmětem daně nejsou. V dolní komoře leží už déle obdobná předloha KSČM, jež by zdanila jen náhrady a k níž se kabinet na stanovisku v dubnu neshodl.
Hejtmani rozhodnou o dalším postupu v září
Zimola návrhem reagoval na stovky žalob, jimiž se církevní subjekty domáhaly vydání majetku. Římskokatoličtí biskupové sice nedávno rozhodli o tom, že žaloby na kraje, v nichž se domáhali určení vlastnictví majetku, stáhnou, ale Zimola ČTK řekl, že to na podání návrhu nic nemění. „Zatím jde jen o prohlášení. Navíc směřuje pouze ke krajům a nehovoří se v něm o žalobách proti právnickým osobám nebo obcím,“ uvedl.
Hejtmani dnes uvedli, že po zářijovém vyhodnocení, zda katolická církev začala stahovat žaloby s majetkovými nároky na kraje, rozhodnou o dalším postupu. Podle šéfa Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) je na kraje podáno 116 žalob, většinou od církevních řádů. Z nich Německý řád dnes oznámil, že počet žalob podaných na kraje po výzvě biskupské konference redukuje. „Které konkrétní žaloby budou staženy, upřesníme později,“ uvedl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.
Nároky církví jsou prý neoprávněné
Podle analýzy, kterou si nechaly kraje vypracovat, jsou nároky církví v žalobách neoprávněné, odporují jak zákonu o církevních restitucích, tak smlouvě, kterou vláda uzavřela s církvemi, uvedl Hašek. K Zimolovu návrhu na zdanění peněžní části církevních restitucí a příspěvku na činnost se asociace nepřidala.
Asociace krajů také žádá, aby stejně církev jednala u obdobných žalob na obce a města. Generální sekretář ČBK Tomáš Holub k tomu řekl, že biskupové se jednání s obcemi nebrání. Převod historicky církevního majetku na obce je ale podle něj odlišný od převodu majetku na kraje. Biskupská konference dříve uvedla, že většina převodů na obce byla v rozporu se zákonem.
Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun, navyšovaných o inflaci. Zároveň se během 17 let snižuje až na nulu příspěvek na podporu činnosti církví. Letos je rozpočtován zhruba na 1,37 miliardy korun. Finanční náhrada má letos činit podle schváleného rozpočtu asi 2,06 miliardy korun.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
