Podle Kovandy se nyní Češi potýkají s vyššími náklady na distribuci plynu, což od příštího roku výrazně pocítí i domácnosti, které budou platit až o 15 % více za regulované poplatky. Tento nárůst má pokrýt náklady na provoz poloprázdných plynovodů a údržbu infrastruktury, kterou stát koupil i s dluhy přesahujícími 34 miliard korun.

„Například domácnost v rodinném domě s plynovým vytápěním a spotřebou od 25 do 45 megawatthodin plynu ročně platí letos u Pražské plynárenské 272,64 koruny za megawatthodinu, příští rok by to mělo být 313,27 koruny za megawatthodinu,“ počítá Kovanda patnáctiprocentní nárůst cen za poplatky. „Stálý poplatek takové domácnosti pak vzroste z letošních 318,89 na 366,55 koruny, tedy rovněž zhruba o patnáct procent,“ dodává ekonom.

Kovanda naznačuje, že vláda doufala, že tyto náklady budou pokryty příjmy z tranzitních poplatků za přepravu plynu do Slovenska a Rakouska. Tento plán se ale ukázal jako neúčinný, protože například Rakousko začíná plyn dovážet přes Itálii a Německo a Slovensko má přístup k dodávkám plynu přes Polsko a Litvu nebo z Ázerbájdžánu. Kovanda komentuje tento vývoj slovy, že „Češi se přepočítali“, protože z původního předpokladu o zisku z tranzitních poplatků nakonec nevyplynuly reálné výnosy.

Kovanda dále kritizuje, že stát koupil Net4Gas ve chvíli, kdy firma přestala být zisková – především kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu a sabotážím plynovodů Nord Stream.