Celkové výdaje na výzkum a vývoj předloni dosáhly rekordních 102,8 miliardy korun, meziročně vzrostly o 12,3 miliardy korun. Podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) byl 1,93 procenta. Česko se přiblížilo průměru EU, ale zaostává za Rakouskem i Německem, které se Švédském a Dánskem dávají jako jediné země EU do vědy a výzkumu přes tři procenta HDP.
K meziročnímu nárůstu výdajů na vědu a výzkum nejvíce přispěl podnikatelský sektor. Podniky investovaly předloni 59,9 miliardy korun, o 6,1 miliardy korun víc než o rok dříve, a to především do vlastního vnitropodnikového výzkumu. Z veřejných tuzemských zdrojů šlo na vědu 35 miliard korun, o 3,8 miliardy korun více než v roce 2017. Z veřejných zahraničních zdrojů to bylo 6,6 miliardy korun, většinu tvořily evropské strukturální fondy.
Dokument konstatuje, že výdaje na výzkum z podnikových zdrojů dosáhly 1,12 procenta HDP. Cílem je vytvořit podmínky, aby v roce 2025 činily 1,5 procenta HDP – tedy asi 98 miliard korun. Podniky získaly veřejnou podporu 6,1 miliardy korun. Analýza pak uvádí, že podpora veřejné vědy a výzkumu soukromým sektorem byla velmi malá – necelých 2,3 miliardy korun.
Českým vědcům se také nedaří čerpat evropské peníze z rámcového programu Horizont 2020, Česko se řadí mezi státy EU s nejmenší účastí v tomto programu, kde je silná mezinárodní konkurence.
Ve vědě a výzkumu předloni pracovalo 113.447 lidí na plný i částečný úvazek, což je meziroční růst o 5,3 procenta. V mezinárodním srovnání celkového počtu zaměstnanců v oboru je Česko podle analýzy v EU „kolem 11. místa“, přímo v počtu výzkumných pracovníků pak obsadilo 13. příčku mezi Portugalskem a Finskem.
Ve výzkumu stále trvá velká genderová nevyváženost. Podíl žen byl 25 procent, nejméně v podnikatelské sféře (13 procent), nejvíce ve vládním sektoru (39 procent). Dokument upozorňuje na to, že Česko se v tomto ohledu v EU drží stále na posledních příčkách. Pozitivní trend není ani v různých stupních vědecké dráhy. Ačkoliv mezi studenty i absolventy magisterského studia je více žen, mezi studenty a absolventy doktorského studia trvá převaha mužů.
RVVI v závěru analýzy doporučila například větší motivaci výzkumníků k zapojení do mezinárodních grantů, posílení aplikovaného výzkumu i složky v rozpočtu určené pro rozvoj organizací oproti účelové podpoře. Podle RVVI by se také měly „odstranit hlavní bariéry“ inovačního pokroku, jakými jsou podle analýzy malé využití duševního vlastnictví skrze mezinárodní patenty či nízké investice rizikového kapitálu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
