Proti předloze mají námitky vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU–ČSL), podle něhož by evidenci mělo mít na starosti spíše Ministerstvo vnitra jako správce centrálních registrů, a Ministerstvo financí. Podle něj by Ministerstvo spravedlnosti mělo náklady na zavedení centrálního registru ve výši 14 milionů korun zaplatit ze svého. Návrh se nelíbí také téměř polovině krajů, hlavně kvůli tomu, že by evidenci měli podléhat funkcionáři z jejich příspěvkových organizací.
Ministerstvo spravedlnosti by kvůli registru majetkových přiznání mělo podle předlohy zřídit nový odbor o 20 zaměstnancích, který by vykonával rovněž kontrolní a dohledovou činnost. Náklady na odbor a provoz registru byly vyčísleny na zhruba 12 milionů korun ročně. Nevládní organizace požadovaly, aby měl kontrolu na starosti nezávislý úřadu po vzoru Polska.
Zákonu by měli nově výslovně podléhat ministerští náměstci včetně ministra, kancléři obou parlamentních komor a také vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Současný hradní kancléř Vratislav Mynář teprve letos poskytl pouze své oznámení za předminulý rok. Poslankyně TOP 09 Věra Kovářová kvůli tomu tento týden představila vlastní novelu, podle níž by měl kancléř oznámení předkládat legislativnímu odboru prezidentské kanceláře. Podobně jsou nyní oznámení politiků a funkcionářů předkládána výborům či odborům institucí, v nichž působí.
Za porušení zákona nyní hrozí maximálně pokuta 50 000 korun, nově by podle druhu provinění mohla být až půlmilionová. Dostat by ji mohli například ti, kdo by po skončení veřejné funkce začali pracovat pro firmu, které by pomohli k velké zakázce. Novela naopak snižuje limitní částky pro získaný movitý majetek z půlmilionu ročně na 250 000 korun. Nově by měl veřejný funkcionář podle předlohy zveřejňovat také příjmy své manželky či manžela nebo registrovaného partnera.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
