Lidem v důsledku protiepidemických opatření dochází finanční i psychické rezervy a začínají být podle Bednáře frustrovaní a naštvaní. „Vánoční lockdown přispívá k blbé náladě, dokonce i tam, kde doposud nebyla,“ podotýká sociolog.

Největší problém spatřuje v tom, jakým nepřehledným a chaotickým způsobem vláda zemi epidemií provází, díky čemuž společnost začíná ztrácet naději a důvěru. „Vláda opatření nezdůvodňuje a nedoprovází žádnou vizí, žádným jasným termínem a cílem, ke kterému směřuje; nedává lidem světlo na konci tunelu, které ale nutně potřebují,“ zdůrazňuje Bednář.

Tomu všemu nepřidává ani reálně hrozící ekonomická krize. „Toto by byl prý problém i za normálních okolností, nyní ale s nimi přichází do stavu, kdy je většina společnosti unavená, a na obzoru se rýsuje možnost ekonomické krize,“ pokračuje.

V kontextu toho se dá očekávat, že lidé budou hledat radikální řešení a pravidla obcházet. „Za těchto okolností hrozí jednak to, že omezení budou v široké míře obcházena, jednak také to, že dojde k rychlému přeskupení preference občanů směrem ke krajním nebo dokonce antisystémovým politickým silám, které nabídnout rychlé a radikální řešení,“ upozorňuje.