Kdo podle vás sestřelil civilní letadlo nad Ukrajinou?Anketa
Oba analytici i Martin Dorazín se v úvodu shodli na tom, že hned poté, co k nim zpráva o havárii letadla dorazila, byli přesvědčeni, že letoun byl sestřelen. To, že byl Boeing 777 sestřelen, se bere jako hotová věc. Zatím není jasné, kdo tento čin spáchal. Separatisté obviňují ukrajinskou armádu a Kyjev zase proruské síly operující na východě Ukrajiny. Spekuluje se, že mohla být použita raketa z kompletu Buk.
Separatisté se totiž pochlubili na internetu, že získali zařízení, které je schopno letadlo sestřelit, a tvrdili, že sestřelili Antonov ukrajinské armády. Pak tyto informace stáhli. To už ale bylo jasné, že se zřítilo malajsijské civilní letadlo se třemi sty lidmi na palubě.
SLEDUJEME Sestřelené letadlo nad Ukrajinou
Zatím podle některých pozorovatelů a analytiků máme více otázek než odpovědí. Navzdory tomu, že mezinárodní veřejnost, USA i EU žádají vyšetřování nezávislou mezinárodní komisí, zatím jsou na místě pouze separatisté a mají prý obě černé skříňky.
Martin Dorazín v Radiožurnálu uvedl, že se objevily informace o převozu obou skříněk do Ruska a dokonce, že se separatistům podařilo za hranice uklidit i systém Buk a části rakety, která zasáhla letoun. Separatisté to ovšem popírají.
Více otázek než odpovědí
Lukáš Visingr si po obdržení zprávy o havárii prý řekl: „Proboha, asi ho někdo sestřelil. Zase Malajsie. Již druhá tragédie. Napadlo mě, že jde o omyl ukrajinské armády, protože jsem v té době neměl informace, že by proruští separatisté disponovali potřebnou technikou,“ uvedl.
Vojenského analytika Martina Kollera zastihla zpráva na chalupě, kde nemá ani televizi či počítač. Jednoduše už po něm byl prý požadován komentář. „První myšlenka byla na sestřelená letadla v minulosti. Předpokládal jsem, že i toto letadlo bylo sestřeleno,“ uvedl.
Bruselský zpravodaj Ondřej Houska informoval o tom, že jak NATO, tak EU po obdržení informace vyzvaly k objektivnímu vyšetření katastrofy s tím, že zatím nemohou zaujímat žádná razantní stanoviska. Do doby, než budou známi viníci tragédie a objasněny příčiny celého neštěstí, by to bylo předčasné.
Klíčové je vyšetření celé tragédie
Shoda panuje v tom, že vyšetřování by se měl ujmout mezinárodní vyšetřovací tým, který musí mít možnost být na místě neštěstí a zároveň mu musí být zajištěna bezpečnost. Podstatné pro úspěch prý také je, aby vše zůstalo na Ukrajině a s důkazy a troskami nikdo nemanipuloval. To je však těžké zaručit.
Zpravodaj ČRo Dorazín k tomu uvedl: „Pokud se všechny materiály dostanou pouze do rukou jedné strany, pak budou výsledky šetření vždy zpochybňovány.“ Podle něj by bylo velmi nešťastné, pokud platí informace, že černé skřínky a části rakety byly už vyvezeny do Ruska.
Vojenský analytik Koller zdůraznil, že všechny části rakety mají výrobní číslo, a to by mělo posloužit k snadné identifikaci, komu zařízení patřilo. „Ty trosky asi nikdo neodklidí. Asi se ani nepodaří sesbírat všechny části rakety,“ myslí si. I on zdůraznil, že Buk i skřínky by měly zůstat na místě a měla by je převzít nějaká mezinárodní komise, která by je měla pak předat k prošetření.
I Lukáš Visingr se domnívá, že nyní nikdo nezaručí, že vše zůstane na místě. „Všechny trosky ale odklidit nepůjde a určitě půjde zjistit, odkud byla raketa vystřelena,“ míní.
Rusko by jen těžko chtělo Buk na svém území
Objevila se však tvrzení, že proruští separatisté se již zbavili systému Buk a podařilo se jim ho uklidit za hranice na území Ruska. Zatímco Martin Dorazín si myslí, že separatisté by byli schopni takovou akci realizovat, vojenští analytici se domnívají, že ji nelze skrýt před družicemi.
Analytik Koller vysvětlil, o jak velký systém se v případě Buk jedná, a dodal, že má své vyzařování, které by jistě jak americké, tak ruské přístroje zachytily. Také je přesvědčen, že by Rusko ani nechtělo Buk přijmout na své území a pomáhat tak zločinecké skupině působící na Ukrajině. „Jsem přesvědčen, že nelze utajit převoz systému Buk. Určitě je celý prostor monitorován jak Spojenými státy, tak Ruskem a družicím by nemohl ujít pohyb tak velkého systému.“
Možná šlo o úmyslný zločin
Zatímco se mluví o nějakém tragickém omylu, který za sestřelením letadla může stát, analytik Koller hovořil o tom, že každá obsluha tak sofistikovaného systému, jako je Buk, musela vědět, kde se pohybují civilní letadla, a bylo by prý těžké se splést. Z toho, v jakém koridoru a v jaké výšce letadlo letělo, je prý jednoznačně znát, že šlo o civilní stroj. „To mě vede k domněnce, že nešlo o omyl, ale o úmyslný zločin,“ řekl Koller.
V další půlhodině vysílání Radiožurnálu se připojil po telefonu také redaktor Libor Dvořák, který odpovídal na otázku, k čemu tato událost nyní může vést a kam posune konflikt na Ukrajině.
„Já jsem o tom už mluvil. Já pevně doufám, že to povede k tomu, že všichni dostanou rozum a zasednou k jednacímu stolu. Bude záležet, co vyšetřovatelé zjistí. Kdyby to například byl tragický omyl ukrajinské armády, pak by proruští separatisté mohli setrvat na svých pozicích,“ míní Dvořák.
Dvořák také zmínil, že někteří odborníci silně pochybují o tom, že proruští separatisté by byli schopni použít tak sofistikované zařízení, jako je Buk. Proto prý nelze zcela vyloučit, že to byl omyl ukrajinské strany. „Pokud nejsou separatisti na vině, pak by bylo v jejich zájmu pustit na místo nezávislý vyšetřovatelský tým," myslí si Dvořák a doufá, že k tomu brzy dojde.
Už nyní se dá ledaco určit
Ale přesto, že neznáme závěry vyšetřovacího týmu, už nyní prý jsou některé věci jasné. Podle Lukáše Visingra je možné určit, odkud byla raketa vystřelena, a je možné zhruba určit, kde se systém, který sestřelil letadlo, nacházel. „Ale nejsme schopni říct, komu ten systém patřil.“
Martin Koller s ním souhlasil, ale bude prý ještě nutné zjistit, kdo ovládal Buk. Podle Kollera jednou z možností, jak mohli separatisté získat Buk i jeho obsluhu, je možná dezerce části vojáků z ukrajinské armády.
Analytik na otázku, jestli už USA a Rusko mohou vědět, odkud byla raketa vypálena, odpověděl: „Jsem toho názoru, že vše znají poměrně dobře, například kde kdo působí. Kde operuje ukrajinská armáda a kde separatisté, možná to vědí lépe než ukrajinská armáda. Tam už toho moc dalšího zjistit nejde,“ nepochybuje Koller.
Analytik také zdůraznil, že Rusko není účastníkem konfliktu. A nebyla mu ani oficiálně prokázána podpora separatistů. Ukrajina by podle něj měla hlavně uzavřít hranici s Ruskem, což by pro ni neměl být problém.
Budeme znát pravdu?
A budeme znát pravdu? „Nebude to hned. S velkou jistotou ji znát budeme,“ odpovídá na otázku Visingr. „Budou ale dále fungovat konspirační teorie,“ dodal. „To je skutečně otázka. Dozvíme se nějakou verzi, na které se dohodnou USA a Rusko,“ míní zase Martin Koller.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: dkr
