V týdnu statistický úřad uveřejnil první data o ekonomice v tomto roce, hrubý domácí produkt České republiky se v prvním čtvrtletí letošního roku propadl o 3,6 procenta ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku a o 2,2 procenta ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Pokles hrubého domácího produktu byl tak nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009.
Podle odboráře Středuly však realita přinese mnohem vyšší čísla. „My se přibližujeme odhadům, o kterých hovoří Česká národní banka, to znamená k osmi procentům. Predikují, že v určitém časovém úseku to přesáhne i deset procent, pokud hovoříme o informaci za celý rok,“ uvedl předseda ČMKOS.
Vyplývá to především z obav lidí o to, jaké budou mít mzdy, jelikož mnozí již mají platy zredukované. „Mají nižší příjmy kvůli ošetřovnému, protože museli mít děti doma,“ zmínil, že české ošetřovné zdaleka nechrání příjem zaměstnance, který se některým snížil o 20 až 40 procent. Je proto velmi rád, že ve Sněmovně neprošel návrh na zredukování ošetřovného zpátky na 60 procent.
Ekonomika se zastaví napodruhé, jelikož lidé přestávají z obav nakupovat dlouhodobé spotřební zboží. „Ekonomika bude chřadnout. Tato druhá vlna problému může být daleko delší,“ hovořil Středula v řádu několika měsíců.
„Krize je tady, není to skepse ani strach, je to realita. Lidé cítí, že se tu spíše někdo bude starat o firmy, ale nikoho nezajímá, jak jsou na tom obyčejní lidé,“ dodal Středula s tím, že prioritou je zabezpečit dostatečnou kupní sílu a nalít peníze do ekonomiky. „Ceny potravin stoupají, je tu nová cenová hladina, ale nikdo lidem nezvýší mzdy,“ poznamenal.
Velmi mu vadí kurzarbeitový program Antivirus, takzvaný režim C, který má být jednou z dalších podpor pro snížení odvodů. „My jsme zde argumentovali, že není možné poskytnout pomoc firmě, která platí své daně mimo Českou republiku a nejlépe v daňovém ráji. Byli jsme přesvědčováni, že to nastavit nejde. Ale to jde, a to musí jít!“ rozčílil se odborář.
Europoslanec Tomáš Zdechovský připomněl, že skutečně již od začátku března společně s odbory upozorňovali, že bude nutné do ekonomiky nalít obrovské množství peněz. A to nejen formou dotací někomu, ale i garantováním úvěrů. Ani to se ale nepovedlo: „Máme tu třeba řadu společností v cestovním ruchu, které nedosáhly ani na Covid 1, ani na Covid 2, ani na žádné další programy,“ poukázal, že těmto společnostem nikdo negarantuje jejich další setrvání a rozvoj.
Moderátor Soukup zmínil zprávy z tisku, že podpora OSVČ by měla končit ke konci května a všechny covidy by měly skončit do konce června. Ty samé informace zaznamenal i Středula, nedávají však podle něj žádnou logiku. „Je to obrovské množství subjektů, které budou mít problémy i v červnu a v červenci,“ upozornil.
Tomáš Zdechovský
Jestliže se například nerozvolní včas omezující opatření týkající se příjezdového cestovního ruchu, tak hotely i dopravci budou bez klientů a tato rozhodnutí budou mít vážné dopady. „Jestli chceme tu ekonomiku sanovat, musí být rozhodně podpora delší,“ konstatoval.
Která TV teď přináší nejlepší zpravodajství? (Ptáme se od 12.5.2020)Anketa
„Co se týká ještě covidů... jak může někdo dostat garanci ve chvíli, kdy neví, zda přežije listopad, prosinec? Vždyť neví, jak to s opatřeními nakonec bude,“ kroutil Středula hlavou. „Jestliže má teď vláda něco říct, má jasně garantovat, že pokud přijdou tyto důsledky, tak tu garanci dá. Pokud přijde druhá vlna, musí být vláda připravena reagovat a těm subjektům pomoci. Pokud tohle neučiní, tak nezaměstnanost vystřelí do neuvěřitelné výše,“ varoval Středula.
Vláda nevyužila jednoty, navázal na jeho slova poslanec Pavel Žáček. „Premiér Babiš neudělal to gesto, že by spojil všechny síly, pak vybral to nejlepší a hlavně řešil různé varianty řešení, která nabízí opozice,“ vyčetl předsedovi vlády. „Šel klasickou politickou cestou souboje. Opozice něco navrhla, ministři si ale vymyslí něco jiného přes noc, pak zjistí, že je to špatně, a sáhnou po návrzích opozice,“ glosoval vzájemnou spolupráci.
„Nastalo velké zpoždění, a to jen proto, že to prochází takovou procedurou, aby vláda vypadala jako ta nejlepší. Teď vidíme, že kdo dává včas, dává dvakrát, všichni na to zoufale čekají,“ poznamenal dál Žáček.
Po politické rovině pak hovořil o rovině byrokratické. „Ministři vytvořili byrokratické procedury, ať jde o špatně vyplněné formuláře, kdy jej 80 procent lidí nebylo schopno v té rychlosti, kdy to potřebují, vyplnit,“ připomněl další úskalí, které s sebou pomoc od státu nese.
Nyní pozoruje jisté strašení před druhou vlnou epidemie. „Zatím není vyhodnoceno, zda opatření nebyla přehnaná a zbytečně moc neutlumila ekonomiku. Ale Babiš už se připravuje na druhou vlnu, která má být na podzim. Jestli ale vše stejně zmrazíme, tak ekonomiku dorazíme,“ varoval poslanec za ODS.
Česko udělalo podle Středuly fatální chybu, co se týká zvládnutí krizového řízení celkově, protože to se podle něj vládě vůbec nepovedlo. „Ta fatální chyba byla, že se nejdříve nechtěl zřídit krizový štáb a nechtělo se vládě postupovat podle krizového zákona,“ vrátil se odborář na samý začátek epidemie. První, co by měla udělat jak Poslanecká sněmovna, tak Evropský parlament, je posoudit, jak naše země celou situaci zvládla i systémově.
„Je třeba posoudit i to, zda krizový zákon byl schopen myslet na všechny eventuality různých krizových scénářů,“ sdělil, že pouze touto cestou se nyní musí jít, pokud máme být opravdu připraveni. „Na evropské úrovni si zase musíme říct, jak jsme na kom závislí, jestli bychom neměli být v některých oblastech o něco více nezávislejší, aby mohla EU zvládat tuto situaci interně,“ obrátil se odborář na europoslance Zdechovského, jenž souhlasně jeho slovům přikyvoval.
Následně se pustil do kroků vlády ohledně posilování kompetencí premiéra či ministra zdavotnictví. „Tohle, co se teď děje, to nemá se systémem nic společného. Diskuse nejsou věcné, ale politické a my potřebujeme věcně správný zákon. Nutné je si říct, zda máme pro obyvatelstvo zabezpečen dostatek léků, elektrické energie, dodávky vody a potravin,“ zopakoval, co je primární. Je nejvyšší čas se tomu věnovat, jelikož jakýkoli další týden či měsíc zpoždění by opět byla fatální chyba.
Další důležitou věc, která nebyla řečena, vzpomněl europoslanec Zdechovský. A sice že v západoevropských zemích je součástí krizových plánů právě zapojení i místních firem. „V Německu ihned zapojili místní firmy a do tří týdnů už byli schopni pokrýt nejen domácí spotřebu roušek. Zato my si pořád jezdíme pro něco někam do zahraničí,“ připomněl, že i Česko má kapacitu schopných firem, které umějí zajistit desítky milionů roušek denně.
Upozornil na paradox, kdy český výrobce dodává do Bruselu roušky, zatímco české Ministerstvo zdravotnictví si od toho samého výrobce nic nevezme. „Proč to tak je? Tohle chceme od ministra zdravotnictví a premiéra také vysvětlit,“ zamračil se poslanec Evropského parlamentu.
Podle Zdechovského není třeba dělat žádnou novou legislativu, jelikož krizové řízení, jak je v České republice nastaveno, je nastaveno dobře, jen je vykonáváno zkrátka špatně. „Od začátku měl být šéf krizového štábu vicepremiér Jan Hamáček, podle toho se mělo jet,“ konstatoval a přidal poučení, které bychom si měli z celé situace vzít – nezavírat už celou republiku, ale pouze centra, kde je nákaza.
Je skeptický k vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), který hovořil o tom, že vypnutí státu, jak se stalo v posledních dvou měsících, již nepřipadá v úvahu. „Já mu prostě nevěřím. Omlouvám se, ale on tomu příliš nerozumí. Za dva měsíce udělal tolik hrubých chyb...,“ pokrčil Zdechovský rameny.
Dovolil se mu vzápětí oponovat poslanec Žáček, co se týká přijímání nové legislativy: „Zcela jistě nám tu chybějí nástroje na takovouto situaci. Ani nevíme, kdo tu tomu teď šéfuje. Epidemiolog? Lékař, nebo politik? Dnes už premiér říká ‚já za to nemůžu, za to můžou oni‘,“ podotkl.
Na stůl přišel i problém s epidemiologickými daty: „Ekonomové se zajímají, na jakém základě se opatření realizují. Ale žádný resort vám ta data nedá. V médiích vidíte sice řadu expertů, ale každý mluví jinak. Vůbec nevíme, na základě čeho je ten stát takto směrován,“ hovořil o naprosté nekoordinovanosti a zmatečné komunikaci.
Od pondělí končí nouzový stav a i zde Žáček vidí zásadní problém: „Máme tu mimořádná opatření vydaná ministrem zdravotnictví, týkající se dat o občanech, kteří byli pozitivní. Tato data se pohybují, ale není to na základě zákona, není zde na to oprávnění,“ zdůraznil, že ani nouzový stav by se neměl takto dotýkat práv občanů.
„Vláda dělá vše pro to, aby měla stejné kompetence jako v době nouze. Tady se hraje o politické body, a to je realita. Musíme hledět už do budoucnosti. Může přijít ještě fatálnější nákaza. A musí tu být dostatečná parlamentní kontrola. Mě uráží, když se někdo vymlouvá, že dal zakázku firmě, která je v daňovém ráji, a snaží se říct, že je to v pořádku,“ uvedl závěrem Středula vážné věci, které se musejí napříště změnit.
autor: nab