Volební neděle očima Petra Žantovského: Zaskočený Karas blábolil nesmysly. A Tabery v euforii z Čaputové nechtěně vyložil karty

06.04.2019 8:02

TÝDEN V MÉDIÍCH Zvolení Zuzany Čaputové slovenskou prezidentkou přivítala většina mainstreamových médií. Petru Žantovskému je jasné, že pro Erika Taberyho a jeho pražskou názorovou skupinu se stala ikonou proto, že je symbolem tzv. liberální demokracie, tedy hry na demokracii. Přitom si klade zásadní otázku, jak je možné, že volby na Slovensku neovlivnil Putin. Či snad ano a Čaputová je jeho favoritka? Čeká proto, že nám to parta z Evropských hodnot kolem gay pornoherce Jakuba Jandy brzy vysvětlí. Také ho zaujalo, že si česká média nedokážou poradit s výsledkem ukrajinské prezidentské volby, což ilustroval zahraniční zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Volební neděle očima Petra Žantovského: Zaskočený Karas blábolil nesmysly. A Tabery v euforii z Čaputové nechtěně vyložil karty
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Anketa

Chcete, aby Václav Klaus ml. šel do sněmovních voleb s vlastní politickou stranou?

92%
8%
hlasovalo: 15722 lidí

Zvolení Zuzany Čaputové slovenskou prezidentkou nemůže chybět v aktuálním přehledu mediálních zajímavostí. „To je událost, která má spoustu souvislostí: geopolitických, politických, ekonomických i zájmových. Každopádně by nás v České republice měla enormně zajímat, protože jde o zemi našeho souseda a se Slováky jsme historicky velmi silně spjati, kulturně, jazykově i mentálně. Myslím, že bychom měli mnohem citlivěji než kdykoli dříve vnímat, co se na Slovenku děje, protože i to může být indikátorem něčeho, co se může dít – nebo hrozí, že by se mohlo dít – i u nás. Z opačného názorového pólu ke stejnému názoru dospěl šéfredaktor Respektu Erik Tabery. Začnu jeho nedělním komentářem, který vyšel pod titulkem ‚Česká prezidentka Čaputová‘. Jsou to možná i nechtěně vyložené karty na stůl,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Erik Tabery za celou svoji názorovou skupinu komentářem sděluje, že bychom si měli přát, aby také u nás byl na pozici hlavy státu nějaký takový člověk, jako je Zuzana Čaputová. „Jinými slovy je to další zpochybnění volby, na jejímž konci stanul jako vítěz Miloš Zeman. Je to další podrytí demokratického procedurálního stavu, který tu stále ještě máme. Nevím, co si od volby paní Čaputové slibují Slováci. Nevidím do nich a jen těžko mohu hodnotit jejich volbu. Ale je mi zcela jasné, proč je Čaputová takovou ikonou pro lidi, jako je pan Tabery a jeho pražská názorová skupina. Představuje pro ně symbol toho, že se dostanou ke snadnému, bezpracnému a hlavně finančně velmi lukrativnímu vládnutí nad ostatními. Jde o symbol tzv. liberální demokracie, což není demokracie, ale jakási hra na demokracii či skrytá totalita s nálepkou demokracie,“ poznamenává mediální analytik.

Havlovi nešlo o to, aby vládla demokraticky zvolená většina, ale elita

Tato tzv. liberální demokracie sice ještě připouští formální demokratické procedury, jako jsou volby, ale už do nich vkládá různé zpochybňující prvky. „Tu, že se jedná o hackerský vliv z Kremlu, z Číny nebo odjinud, tu, že by určité skupiny občanů – jak jsme onehdy připomínali paní Sommerovou – neměly být vybaveny volebním právem, protože do něj občansky a intelektuálně nedorostly. Tím se neustále podrývají v pojetí známých ‚Overtonových oken‘ jednotlivé pilíře toho, co považujeme za vrchol demokracie, a to jsou svobodné volby. Jakmile se zpochybní pilíře, tak se celá stavba svobodných voleb zhroutí. A to je přesně to, oč  usilují lidé z té – jak se jednoduše říká – pražské kavárny. Koneckonců to je dlouhodobá věc. Už za Václava Havla přece nešlo o to, aby vládla demokraticky zvolená většina, ale aby vládla elita, která nepotřebuje být nikým volena,“ připomíná Petr Žantovský.

Václav Havel byl první, kdo říkal, že občané nejsou dostatečně kompetentní k tomu, aby posoudili expertní složitost případného referendálního předmětu, čímž argumentoval proti zákonu o všeobecném referendu. „To bylo velmi nedemokratické, a kdo si to přeloží do jednoduché češtiny, tak mu z toho vylézá naprosto nepokrytá autokracie a elitokracie. A to přesně teď nastává na Slovensku. Jenže je to komplikovanější vzhledem k tomu, že se prezidentských voleb zúčastnila méně než polovina oprávněných voličů. A ještě se ve finále proti sobě ocitli Čaputová jako člověk, který je dlouhodobě placen Sorosem a Open Society Foundation, a proti ní stál univerzální euroúředník Šefčovič, na jehož místě si klidně můžeme představit pana Teličku, paní Jourovou či jakéhokoli jiného europolitika, který nepředstavuje vůbec žádné výrazné názory na nic, jenom je součástí určitého mocenského mechanismu,“ upozorňuje mediální odborník.

Platit pravidla pro referendum, Čaputová by prezidentkou nebyla

Maroš Šefčovič rozhodně nebyl tahákem pro slovenského voliče ani tím, kdo by vyvážil jednoznačnou nepřijatelnost Zuzany Čaputové pro některé voliče. „Čili všichni, kteří si nepřáli Čaputovou ani Šefčoviče, zůstali doma. Těch byla strašná spousta, šedesát procent slovenského voličstva zůstalo doma a vyslalo signál, že nejen obecně ti kandidáti nenabídli nic moc přijatelného, ale dali tím i najevo, že zpochybňují tenhle systém, který plodí rychlokvašné dvouměsíční aktivistky. Vždyť před dvěma měsíci tuhle dámu nikdo neznal, kromě jejího vlastního okruhu i okolí a těch názorově nejbližších. Dnes je to prezidentka poměrně důležitého státu v centru Evropy a myslím si, že to není dobře. Ne proto, že nevíme, co bude dělat, to asi tušíme a můžeme se to domýšlet, ani proto, že to je konkrétně Čaputová, ale proto, že rozdělila společnost,“ vysvětluje Petr Žantovský.

O rozdělené společnosti se mluví i v souvislosti s Českou republikou. „Ale ze všech průzkumů vyplývá, že názory prezidenta Zemana jsou blízké nějakým 75-80 procentům, tedy výrazné většině obyvatelstva. Na Slovensku, když se to přepočítá na oprávněné voliče, tak Čaputovou volila v rozhodujícím druhém kole necelá čtvrtina. To je opravdu tristní. Kdyby platila pravidla ze zákona o referendu, který na Slovensku na rozdíl od nás existuje, tak by byly volby neplatné, protože účast byla podpoloviční a Čaputová by prezidentkou nebyla. Prezidentské volby ale mají jiný zákonný rámec, takže prezidentkou zvolena je. Možná to i vyvolá nějaké další vlny, jak naznačuje pan Tabery ve svém komentáři, vlny liberálně demokratického nadšení a aktivity, opření se do toho starého mocenského, že v různých zemích začnou vyskakovat další Čaputové a budou se snažit urvat moc za pomoci mezinárodního kapitálu a jeho zájmů,“ myslí si mediální analytik.

Nikdo se nepodivuje, že volby na Slovensku neovlivnil Putin

V žádném případě ale nebude nová slovenská hlava státu sjednocující prvek.  „Vždy bude z principu rozdělující prvek, protože nenabízí žádnou ideu, žádnou vizi, nabízí jen fráze. A fráze nejsou nic, čeho by se Slovensko najedlo. Nic, čím by bylo schopno se dlouhodobě zabývat a co by dalo nějaký konstruktivní základ k budoucímu životu země. Slovensko po pětiletí naprosto bezradného a bezbarvého Kisky nyní strká hlavu do chomoutu s asi velmi dobře manipulovatelnou paní Čaputovou a je vklíněno do mezinárodního soukolí ještě víc než předtím. Slováci to buď brzy pochopí, nebo už to pochopili vzhledem k nízké volební účasti, že to pro Slovensko nebude dobře. Určitě se ještě dočkáme podstatně méně optimistických výlevů, než nám naznačuje ve svém textu pan Tabery. Jen si kladu zásadní otázku, jak je možné, že volby na Slovensku neovlivnil Putin. Či snad ano a Čaputová je jeho favoritka? Jak nám tento problém objasní Evropské hodnoty?“ ptá se Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Také druhým tématem jsou prezidentské volby, ale tentokrát ty, které proběhly na Ukrajině. „Ani ty nemůžeme nechat úplně stranou. Vzal jsem si ku pomoci pondělní komentář Jaroslava Bašty, který vyšel na serveru iprima.cz pod titulkem ‚Ukrajinské volby: Porošenko – Putin 20 :80 %‘. Je to trošku nadsazený titulek, nicméně vyjadřuje to, co tam pan Bašta jako znalec Ruska i Ukrajiny, v obou místech byl velvyslancem, uvádí. Deklaruje názor, že ta hra mezi panem Zelenským, což je komik, který získal v prvním kole dvakrát tolik hlasů než prezident Porošenko, se bude hrát ‚všichni proti Zelenskému‘ a že ve druhém kole má podle předpokladů vyhrát Porošenko. Nevím, jestli má pan Bašta pravdu, nebo je z principu a z praxe takový pesimista. Skoro bych Ukrajincům nepřál další volební mandát s panem Porošenkem,“ přiznává mediální odborník.

Ukrajina nepřipomíná typickou západní demokracii, kterou slibovali

Na druhou stranu se domnívá, že Volodymyr Zelenskyj – nepolitik, herec – je pro Ukrajince jakýmsi indikátorem spokojenosti, nebo nespokojenosti se životem v zemi. „Jestliže poměrně jednoznačně kdysi vystrnadili z funkce arogantního premiéra Jaceňuka, což byl typický příklad prvního opravdu masívního náporu na ukrajinské obyvatele. Jaceňuk tehdy představoval velmi radikální polohu, nakonec v následujících volbách prohrál, musel zmizet, dnes ani nevíme, kde je mu konec. Žádná škoda. Myslím, že podobným způsobem dnes Ukrajinci odsouvají ze svých horizontů pana Porošenka, protože jim za těch pět let od tzv. majdanu vůbec nic nepředvedl. Vůbec nic nedokázal, Ukrajina na tom není lépe, než byla. Ukrajina není ani o milimetr blíže Evropské unii, než byla za Janukovyče. Vlastně za ním není vůbec žádný výsledek,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Porošenko ve funkci prezidenta dokázal jenom to, že je země dále rozdělena mezi pět oligarchů, a ti si žijí ve svých oblastech, generují své zájmy a  inkasují své peníze. „Jedním z nich je Porošenko, druhý Rinat Achmetov, třetí Kolomojskyj, který před sebou strká prezidentského kandidáta Zelenského. Země je v podstatě rozdělená do gubernií. A jestli něco nepřipomíná, tak rozhodně nepřipomíná typickou západní demokracii, na kterou tehdy v čase kolem majdanu přísahali a slibovali ji Ukrajincům. Tak si myslím, že ten výsledek 30:16 Zelenskyj versus Porošenko je výrazem tohoto zklamání. Porošenko nemá do 21. dubna, kdy je druhé kolo, sebemenší šanci ty lidi přesvědčit. Tím vstupuji na velmi tenký led jakéhosi prognózování, protože může dojít k tomu, že přijde tak málo voličů a půjde o výraz pasívní rezistence jako na Slovensku,“ uvědomuje si mediální analytik.

Zpravodaj ČT byl zaskočen, že komik zdrtil mocenského hegemona

Naopak zase nelze vyloučit, že přijde velké množství lidí, kteří budou volit negativně. „To znamená, že budou volit tak, aby nevyhrál Porošenko. Uvidíme. Každopádně tyhle ukrajinské volby nám vzkazují, že Ukrajinci jsou ve stejném srabu mentálně i psychicky jako většina střední a východní Evropy, že vůbec nevědí, co je čeká, že vůbec nevědí, čemu věřit, vůbec nevědí, za co se postavit nebo za co případně bojovat, protože všechny boje, které se tam odehrály už od časů oranžové revoluce, vyšly naprázdno. A vzešlo z toho jen to, že se změnila nějaká nomenklatura a nějaká vrchnost, která inkasuje peníze celé země, a to je všechno. Nebude v té zemi dobře. A patrně ani pan Zelenskyj nebude tím spasitelem, protože je to jenom loutka v rukou nějakých ekonomických zájmů. Ale bude určitě zajímavé to sledovat a bude to indikátor dalšího vývoje nejen na Ukrajině, ale myslím, že i v jiných zemích Evropy,“ říká Petr Žantovský.

„Mimochodem u Čaputové jsem to zmínil jenom lehce, teď bych to ještě podtrhl, že naše média tančila rituální tance, nadšením skákala do nebe, většina mainstreamových médií jásala ‚Hurá Čaputová‘. To je, jako kdyby v Americe v posledních prezidentských volbách zvítězila Clintonová, to by bylo podobné. Ale je zajímavé, že si naše média vůbec neumějí poradit s tím ukrajinským výsledkem. Když jsem poslouchal pana Karase v České televizi, tak on kromě toho, že blábolil nesmysly jako obvykle, tak vůbec nebyl schopen říct žádný názor, žádný argument proto, že tam asi všechny lidi, kteří žijí ve zlaté kleci, a ne mezi obyčejnými Ukrajinci, zaskočila skutečnost, že nějaký komik může přehrát stávajícího a mocenského hegemona dvojnásobným počtem získaných hlasů. Jsem zvědav, jak na to budou reagovat česká média dál, protože to bude také něčeho indikátor,“ domnívá se mediální odborník.

Senátoři avizují účast experta na svém semináři, ten o tom neví

Na závěr zaměřil svou pozornost na seminář „Nezávislost veřejnoprávních médií ČR“, který se má pozítří – v pondělí od 10 hodin – uskutečnit v Senátu. „Pořádá jej Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Diskutovat se prý budou ‚otázky veřejné kontroly veřejnoprávních médií nebo nové podněty z oblasti digitálních médií a role médií veřejné služby v demokratickém právním státu‘, jak říká pozvánka. Účastnit se mají Jan Jirák, Hana Marvanová, Josef Šlerka či Břetislav Rychlík. To je na první pohled informace zajímavá hned z řady důvodů. Zaprvé: profesor Jirák mi v tomto kontextu říkal, že jej nikdo jmenovitě neoslovil a že neví o tom, že je v této pozvánce uveden, u mě ji viděl podle svých slov prvně. Inu, tomu říkám vskutku serióznost hodná zákonodárců, z nichž někteří, jako Marek Hilšer, dokonce chtěli stanout v čele celého státu,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Druhou zajímavost spatřuje v seznamu hostů. Na téma veřejnoprávních médií se v minulém období konalo v Senátu hned několik seminářů, které pořádal nejčastěji bývalý senátor Jiří Šesták. „Obvykle se na nich rétoricky převáděla bývalá poslankyně Hana Marvanová, která dokonce před čtyřmi lety stála u zrodu spolku Svobodu médiím – ten reagoval na tehdy relativně aktuální vstup Andreje Babiše na mediální pole, když v roce 2013 koupil Mafru, vydávající MF Dnes a Lidové noviny, i Londu provozující rádio Impuls. Zároveň tehdy Marvanová velice lobbovala za novelu zákona, která by upravovala způsob volby do rad veřejnoprávních médií, zejména České televize, kdy by podle ní neměly budoucí radní, tak jako dosud, navrhovat ledajaké občanské organizace, ale výhradně takové, které doporučí spolek Svobodu médiím,“ žasne mediální analytik nad troufalostí političky.

Na příjmech z České televize závislý režisér si hraje na nezávislého

Není těžké si domyslet, že tuto výsadu chtěla dopřát hlavně profesním spolkům typu FITES, ARAS, Syndikát novinářů a podobně. „Šlo tak o naprosto exemplární kolizi zájmů: organizace, jejichž členové žijí velmi často z peněz České televize, by nominovaly své lidi do orgánu, který má tuto televizi dozorovat. Mimochodem, finanční úřad by asi dokázal potvrdit, či vyvrátit domněnku, že právě další řečník semináře, Břetislav Rychlík, je ve svých příjmech na ČT v zásadě životně, či minimálně dominantní měrou, závislý. To mu však nebrání v tom, aby vystupoval ‚nezávisle‘. To by nevymyslel ani Orwell. Naštěstí tehdy ještě panoval i v Poslanecké sněmovně poměrně zdravý rozum, takže díky poslancům napříč stranami, když velmi chvalitebně se angažoval i tehdejší ministr pro lidská práva Jan Chvojka, Marvanové legislativní paskvil neprošel,“ oceňuje Petr Žantovský.

No a ejhle, stejný nebo velice obdobný spolek nám dnes míní znovu radit na senátní půdě, co s veřejnoprávními médii. „Tady není od věci připomenout třetí a zdaleka ne poslední zajímavost, totiž účast Josefa Šlerky. Jak víme, je to vedoucí činitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který financuje rozmanité aktivity médií typu Hlídací pes, Neovlivní, Deníku Referendum a tak dále, aniž by cítil potřebu ve svých výročních zprávách veřejně deklarovat, kdo financuje samotný Nadační fond. Proto otevírá nejeden prostor pro různé úvahy o (ne)čistotě celé téhle aktivity. Jestliže nepřiznáte, kdo vás živí, důsledně to tajíte, a přitom ročně rozdáváte miliony na nátlakové mediální kampaně, mimo jiné explicitně věnované třeba boji proti prezidentu Zemanovi, pak si o cejch podezřelého přímo říkáte. Nu a šéf tohoto spolku nás teď bude v Senátu školit o veřejnoprávních médiích. Zřejmě je doopravdy cosi shnilého – ale nikoli ve státě dánském,“ dodává mediální odborník.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Konec Miloše Zemana? Šíří se zvěsti. A výzva „bojovníka za pravdu“

9:07 Konec Miloše Zemana? Šíří se zvěsti. A výzva „bojovníka za pravdu“

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek nastupuje na rekondiční pobyt do nemocnice, oznámil hradní mluvčí J…