Ukázalo se, že politický program kandidáta na prezidenta Spojených států Donalda Trumpa odpovídá skutečnému programu již zvoleného republikána. Ve svém bezmála tříminutovém projevu newyorský miliardář pohovořil o svých plánech na prvních sto dnů v prezidentském úřadu, v rámci kterých se hodlá zaměřit na vnitřní politiku.
Jako první se podle ruského moderátora pořadu 60 minut vyděsili v Evropě, kde se političtí zástupci členských států Evropské unie sešli v Evropském parlamentu s úmyslem hlasovat o návrhu Estonska na vytvoření společné evropské armády.
Moderátor se ve studiu ruského Prvního kanálu, který je mnohými považován za kremelskou propagandu, opíral o informace zveřejněné britským listem Daily Mail, ve kterém se v úterý psalo o tom, že se „Evropská unie připravuje na válku s Putinem“.
Politolog Sergej Michejev v úvodu pořadu konstatoval, že Donald Trump dal svým počínáním jasně najevo, že to, co v rámci předvolební kampaně svým voličům sliboval, hodlá i splnit. „Je možné, že vše splnit nedokáže, ale většinou těch věcí se bude skutečně zabývat, a to jak ve vnitřní, tak i v zahraniční politice,“ uvedl expert.
Trump to podle mínění nejednoho ruského experta ovšem nebude mít vůbec jednoduché; zejména pokud jde o postupnou normalizaci vztahů s Ruskem. Obklopuje se prý totiž lidmi, kteří jsou k Rusku o poznání méně přívětiví.
V této souvislosti moderátor pořadu vzpomněl slova pravděpodobného budoucího ministra zahraničních věcí USA Mitta Romneyho, který v roce 2012 Rusko označil za hlavního geopolitického nepřítele Spojených států.
Experti ve studiu se nicméně shodli na tom, že zvolení Clintonové by pro Rusko bylo mnohem horší. Z hlediska tvůrců ruské zahraniční politiky je velkým příslibem deklarované oslabení americké angažovanosti v Evropě. Nyní se údajně Evropané „nebudou muset neustále ohlížet na amerického prezidenta a namísto toho budou jednat přímo s Ruskem“.
Evropa svou zahraniční politiku musí podepřít společnou armádou
Polský novinář a zahraniční zpravodaj Zygmunt Dzięciołowski ve studiu ruské televize prezentoval pozici Evropské unie a jejích členských států. „Evropa je seriózním hráčem, který se pro potřeby dosažení svých zahraničněpolitických cílů potřebuje i nadále integrovat a následovat jednotný vektor vnější politiky,“ uvedl polský novinář.
„Vytvoření jednotné evropské armády je samozřejmě problematické. Jak jistě víte, zdaleka ne všechny členské státy NATO vyčleňují stanovená dvě procenta ze svých rozpočtů na zbrojení. Teď by k tomu navíc musely najít ještě finance na tvorbu evropské armády. Jsem ovšem přesvědčen o tom, že evropské státy mají společné zájmy, které bude třeba hájit za pomoci vlastní vojenské struktury,“ dodal Dzięciołowski.
Ruský politolog Michejev v odpovědi na slova polského novináře uvedl, že plán na vytvoření společné evropské armády není ničím novým. Dále také zdůraznil, že pokud se Evropa skutečně „vymaní z amerického sevření“, bude se také nevyhnutelně muset zbavit protiruské rétoriky.
„Vaše zahraniční politika založená na hájení lidských práv a kritice těch zemí, které vyznávají jiné hodnoty, již nebude fungovat. V první řadě budete skutečně muset být schopni se se svými partnery dohodnout. Ano, možná vytvoříte nějakou vojenskou strukturu, ukážete nám svou sílu. Silová politika ovšem dialog nahradit nikdy nemůže. Pro dosažení kýženého dialogu bude ovšem potřeba ustoupit od strohé protiruské propagandy, která je nyní patrná napříč celou Evropou,“ zdůraznil ruský politolog.
Další otázka směřovaná na polského novináře spočívala v původu strachu, který mají Evropané z Ruska. „Čeho se vlastně bojíte? Nikdo na vás útočit nehodlá. Dialog a vzájemná spolupráce by pro vás byly mnohem výhodnější a levnější!“
„Spolupracovat s Ruskem budeme ochotní v tom případě, že přistoupí na naše podmínky. Konkrétně mám na mysli Krym, který musí Rusko vrátit zpět Ukrajině,“ prohlásil polský novinář, načež byl z řad ruských expertů zavalen historickými precedenty podobného počínání západních zemí.
Zástupce předsedy Komise rady federace pro obranu a bezpečnost Franc Klincevič vyjádřil pochyby o tom, že by Američané Evropě vytvoření vlastní armády umožnili. „Maximálně vám tak povolí vytvořit vlastní evropskou armádu, která se stane součástí Severoatlantické aliance, to ovšem žádnou reálnou změnu nepřinese,“ uvedl.
„Hovoříte neustále o nutnosti obrany před hrozbou z Ruska, a přitom jen přibližujete své vojenské základny k naší hranici. Chtěl bych vám jen říci, jako voják a politik, který se v těchto otázkách skvěle orientuje, že si zahráváte s ohněm. My se skutečně nechystáme na nikoho útočit, ale vy si, pánové, opravdu zahráváte!“
Později se ve studiu objevil i expert na euroatlantické vztahy, který hovořil přímo z Washingtonu, a poslankyně za Lotyšsko v Evropském parlamentu, která hovořila ze Štrasburku. Oba experti se shodli na tom, že k vytvoření jednotné evropské armády v nejbližší době rozhodně nedojde. Evropa se prý totiž není schopná dohodnout ani na mnohem méně závažných věcech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
