Vše, co jste nevěděli o Petru Hájkovi. Anebo radši vědět nechtěli

25.08.2011 23:21

Vicekancléř Petr Hájek v poslední době bombarduje veřejnost jedním provokativním názorem za druhým. Pravá ruka Klause se totiž vyjadřuje k téměř všem citlivým tématům, která média v poslední době přetřásají. Některá dokonce sám nastoluje. Jeho osobou se zabývá časopis Reflex.

Vše, co jste nevěděli o Petru Hájkovi. Anebo radši vědět nechtěli
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Hájek

Týdeník Reflex začal o Hájkovi referovat hned zostra. Jeho otec Jiří totiž nejenom, že vyrůstal v levicovém prostředí, ale dokonce byl i komunistou. Ke komunismu údajně přičichl v koncentračním táboře. Po osvobození pak sám sebe charakterizoval: „Košile modrá, srdce rudé." Později dokonce psal do komunistických novin a po komunistickém převratu pak pracoval v různých kulturních organizacích. 

V roce 1959 se stal Jiří Hájek šéfredaktorem nového literárního měsíčníku Plamen. „V té době u něj probíhá podobný výboj jako u mnoha reformně komunistických intelektuálů - pomalým krokem se snaží destabilizovat režim, například otiskováním ukázek z románů lidí typu Alexandra Solženicina," píše k tomu Reflex.

V době pražského jara se pak Jiří Hájek přidal na stranu dogmatiků, neboť v reformách viděl počátek konce systému, s nímž se vždy ztotožňoval. Snad proto od jara 1969 šéfoval prohusákovský časopis Tvorba a několik let by i členem ideologické komise ÚV KSČ. V komunistické straně vydržel až do své smrti. Toť v krátkosti výtah ze života otce vicekancléře.


Matka také byla přesvědčená komunistka

Petr Hájek se pak narodil v době těch největších politických procesů 23. října 1951. Když mu bylo pět let, tak se ale jeho rodiče rozvedli.

„Matka, rovněž přesvědčená komunistka, si jako nového partnera našla komunistického básníka Michala Sedloně. Když s ním na mnoho měsíců odjela do Bulharska, nechala sedmiletého Petra a o něco starší sestru v dětském domově, což tehdy byla běžná praxe, která vycházela z kolektivistické představy o společenské výchově dětí," píše k dětství Hájka Reflex.

Pobyt v domově byl ale prý pro malého Hájka traumatem. Později se z toho vypsal v povídce Věž, ale jinak prý byl spíše považován za rebela, než vnitřně zraněného člověka. Založil spolu s kamarádem časopis Hromosvod, který byl parodií na oficiální pionýrské noviny Blesk.

„Po několika číslech však začalo vyšetřování a zákaz novin," podotýká k tomu Reflex. Hájek se totiž s kamarádem vydal do sekretariátu KSČ v Praze 8 a prohlásil, že je posílá ředitel, aby si v blanách vytiskli časopis, což jim překvapení aparátníci dovolili.

Měl dobrý psychiatrický posudek

Právě kvůli tomu se měl Hájek dostat do polepšovny, ovšem zachránil jej dobrý psychiatrický posudek. Později Hájek jako zkušenost z toho vepsal do svých knížek, kde hovoří o „boji s generacemi otců".

Na truc rodičům pak Hájek nastoupil do učiliště, kde ho to nebavilo, dostal se na gymnázium, ale nakonec byl téměř na hraně vyloučení. Maturitu možná právě proto složil o dost později, mezitím totiž šel na vojnu.

Zlom v Hájkově životě pak podle Reflexu nastal po roce 1972, kdy nastoupil do časopisu Československý voják. A tam se potkal s Josefem Klímou, který se pro něj stal na několik let  největším kamarádem - tvořili dokonce i reportérskou dvojici. Jenže i tady záhy přišly průšvihy - s Klímou vytvořil silvestrovské číslo magazínu s malbami od malíře Josefa Hlinomaze, který byl tehdy zakázán. Z Vojáka proto odešel a dostal se do Květů, kam pak stáhnul i Klímu.

Jeho otce vyhodili kvůli synovým povídkám

Zlom v životě dnešního vicekancléře nastal i pro jeho otce, který Petrovi otisknul v časopise Tvorba jeho povídku Exil. Šlo o popsání toho, jak se mladí lidé nemohou dostat na školu jen proto, že jejich rodiče měli „kádrové nedostatky". Anebo, že kvůli politickým názorům byli lidé vyhozeni z práce a následně spáchali sebevraždu.

„Otec Hájek byl tehdy suspendován ze šéfredaktorského místa, přičemž někteří dnes tvrdí, že šlo spíše o záminku husákovského křídla v KSČ, jež mělo o orientaci Tvorby jiné představy," poznamenává se v textu článku od Bohumila Pečinky.

Hájkovi ale i tak vycházejí během dalších let různé povídky. „Když se dnes ptáte lidí, kteří Hájka znali v šedesátých až osmdesátých letech, vzácně se shodují v jeho smyslu pro duchovní hledačství s občasnými sklony hrát roli proroka," zmiňuje k osobě vicekancléře v  tomto bodě Pečinka.

Hájek prozřel: Buddhismus je do sebe obrácené

Dále popisuje, kterak si Hájek prošel i buddhismem. Dnes ale prý naopak říká, že teprve v jistém lamaistickém klášteře pochopil, že buddhismus je neúplné a do sebe příliš obrácené náboženství.

Ani studiu talmudu, či homeopatii se nevyhnul. „Jako jeden z prvních v tehdejším Československu praktikuje homeopatii a léčitelství všeho druhu, věnuje se nudismu, zajímá ho bílá magie a parapsychologické jevy, které zprostředkovává světu kolem. Hledačství zatím ukončil tím, že se před několika lety nechal pokřtít, přičemž se řadí ke katolicismu spíše konzervativního ražení, takže na jeho pracovním stole nesmí chybět oltářík s rozsvícenou svíčkou," konstatuje k tomu týdeník.

Koncem osmdesátých let Hájek odjel do Spojených států a tam se živil převážením aut z jednoho kouta USA do druhého. Byl prý nadšen svobodou a hlasatelem této svobody amerického typu prý zůstal dodnes.

Reflex prodal, lidé se zlobili

Nadšení Hájka pro nové a nové nápady plně propuklo po roce 1989, kdy zakládal různé časopisy, projekty, ale po nějaké době od nich opět odešel. Chtěl přeměnit Květy na jiný časopis, ale neuspěl ve výběrovém řízení na nového šéfredaktora. Založil si proto časopis Reflex, ale později jej prodal za dodnes nevyjasněných podmínek zahraničním investorům. Někteří lidé, jako například jeho kamarád Josef Klíma, se na něj proto zlobili. „Od té doby ho nechci vidět, i když se mi o něm občas zdá," podotkl k tomu pro ParlamentníListy.cz Klíma.

Později se Hájek zapojil do projektu nové soukromé televizní stanice. Jeho uskupení ale neuspělo, výběrové řízení na privatizaci uvolněného jednoho kanálu tehdejší Československou televizí vyhrála skupina kolem Vladimíra Železného.

Působil i na začátku projektu Kurýru. Aniž by jej ale plně rozjel, utekl z toho. „Ty příběhy jsou stejné v jednom - nejsou odpracované," tvrdí podle Reflexu dnes člověk, jenž Hájka dobře zná.  

V Klausovi našel člověka s pevnými názory

Nakonec se Hájek spojil s Václavem Klausem, a to ještě v době, kdy byl, anebo spíše právě odcházel z premiérského postu. „V Klausovi našel Hájek člověka s pevnými názory, o něhož se mohl on, často ideově roztěkaný a rozevlátý, opřít," poznamenal autor článku Pečinka. Hájek se pak pro Klause stal takzvaným generátorem šílených nápadů.

Když má Hájek pět nápadů, vždy čtyři se musejí hned škrtnout, ale ten pátý prý stojí za to. „Hájkovo mediální vystupování v poslední době jako by naznačovalo, že dnes na Hradě není nikdo, kdo by ty čtyři z pěti nápadů dokázal proškrtat," dodal k tomu týdeník.

Zatímco ale v prvním prezidentském období Hájek figuroval jako strojový a navíc i vzorový hradní úředník a mluvčí Klause, nyní je poradcem na volné noze. Když vydal v roce 2009 svou knihu Smrt ve středu, vzápětí na to poprvé promluvil exkluzivně pro ParlamentníListy.cz o "neexistenci" Usáma bin Ládina, či o tom, že 17. listopad byl bezvýznamný incident na Národní třídě. A právě proto začínají o Hájkovy výroky stát i média.

Reflex ale naznačuje, že Hájek není politologem, své myšlenky nedává do nějakého kontextu historie. „Vždycky byl a zůstal Petrem Buřičem, který napsal něco, co se před dvěma sty lety označovalo za pamfletický text," uzavírá Reflex.

Jako epilog pak ještě týdeník dodává: „Působení Petra Hájka ve veřejném prostoru rozhodně neskončí s odchodem Václava Klause z Hradu. Spíše se dá čekat, že Hájek, jenž opět jede na energetické vlně provokací, z Hradu odejde ještě dříve, než v únoru 2013 a pustí se do dalších projektů. Celoživotní rodinná fascinace světem médií, knih a politiky naznačuje, kam se bude asi ubírat."

Bin Ládin? To je mediální fikce

Čím vším v poslední době Hájek provokoval? Když americká vojska dopadla hledanou hlavu  Al-Kájdy Usáma bin Ládina, Hájek tvrdil, že je mediálním výmyslem.


Psali jsme: Klausův Hájek: Bin-Ládin je fikce

"Ale teď vážně, Bin Ládin je mediální fikce. Tak jak se zrodil, tak také zemřel, za podivných, téměř mystických okolností. Je to moderní pohádka pro dospělé - dobro a zlo. Chceme-li, věřme. Jak se praví ve filmu Vrtěti psem: Je to pravda, bylo to v televizi," uved Hájek letos v květnu pro ParlamentníListy.cz. Jeho výrok pak převzala všechna média.

Téma Usáma bin Ládin českým pohledem


Prezident Klaus se ale od jeho výroků distancoval. "Jeho vyjádření považuji za nešťastné. Potenciální důsledky - včetně možných férových i neférových interpretací tohoto vyjádření - nebyly zřejmě autorem domyšleny," uvedl prezident.

Výroky o bin Ládinovi urazily údajně i hlavu spřáteleného státu a znevážily dobré jméno České republiky. Prohlásil to tehdy ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Homosexuální devianti a politická korektnost

Hradní vicekancléř také sklidil výhrady svým podivením se nad záštitou pražského primátora Bohuslava Svobody nad pochodem homosexuálů. Ke svým slovům sklidil hlasitou kritiku ze všech stran.

Čtěte také:


Podle Hájka byl festival homosexuálů nátlakovou akcí a demonstrací ideového vidění světa, v němž klasická rodina již nehraje žádnou roli a v němž hluboké národní tradice a kulturní kořeny ožírá obluda multikulturalismu.

Celé vyjádření Petra Hájka pro ParlamentníListy.cz ZDE


„Světa, v němž sexuální či jakákoli jiná deviace je povýšena na ctnost, abnormalita na normu, destrukce společnosti na posvátný Pokrok. Kde občanské svobody nahradila lež takzvaných lidských práv a první mezi nimi, svobodu projevu, cenzura politické korektnosti, jak se dnes politicky korektně říká obyčejnému pokrytectví," řekl k tomu opět exkluzivně pro ParlamentníListy.cz Hájek. Podle jeho dalšího vyjádření pro média se dokonce homosexualita dá získat a je deviací. Může se podle něj potlačit.

SLEDUJEME TÉMA HÁJEK A HOMOSEXUÁLOVÉ


Jako padesátá léta...

Loni na podzim pak Hájek pěnil krev svým rozhorlením, že Česká televize si v případě žhářů z Vítkova, kdy soudní přelíčení televize vysílala v přímém přenosu, nepočíná dobře. Obětí žhářů se podle obžaloby stala romská dívka Natálka.

Související:


„Ten celý případ žhářského útoku je samozřejmě hrůzný a nijak nechci obhajovat obžalované, ale hysterické informování o kauze je nepřijatelné. Podle mého názoru se jedná o nátlak a snahu narušit nezávislost soudu. Každý má právo na spravedlivý proces a soudci by neměli být takto vystavováni mediálnímu tlaku. Je na soudu, aby spravedlivě rozhodl. Na základě důkazů, ne mediálního tlaku. Ale forma informování o této kauze mi připomíná mediální lynč jako v případě petice proti Heleně Vondráčkové či informování o procesech v padesátých letech," řekl tehdy ParlamentnímListům.cz Hájek.

Čtěte také:

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Olga Böhmová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Skandál Zdeněk Bakala: Jeho novináři, ČT i překvapivý hlas z kavárny. Už jde opravdu do tuhého

9:02 Skandál Zdeněk Bakala: Jeho novináři, ČT i překvapivý hlas z kavárny. Už jde opravdu do tuhého

Sněmovní vyšetřovací komise prověřující privatizaci těžební společnosti OKD požádá policii, aby k vý…