Milanović je toho názoru, že Chorvatsko by se v nynějším dění kolem Ukrajiny nemělo nijak angažovat. „My s tím nebudeme mít nic společného a nic nemáme. Pokud dojde k eskalaci, stáhne se všechno až do posledního chorvatského vojáka,“ řekl podle webu Dnevnik.hr Milanović.
Původní zdroj ZDE.
Ukrajinu v Severoatlantické alianci nechce: „Pro Ukrajinu není místo v NATO. Když se na Ukrajině měnila moc, tak toto hnutí, které bylo všechno, jen ne demokratické, bylo převratem, při němž bylo zabito 50 lidí. Šlo o následující: Ukrajina jde na Západ, u Ruska není co hledat, v EU bude med a mléko,“ dodala chorvatská hlava státu, která Ukrajinu označila za jednu z nejvíce zkorumpovaných zemí.
Co podnikne Putin?Anketa
Ukrajincům se Plenković za výroky prezidenta omluvil. „Myslel jsem, že jde o nějaký brífink a že je to nějaký ruský funkcionář,“ distancoval se od vyjádření prezidenta Milanoviće.
Myšlenka, že by Německo dodávalo zbraně, které pak mohou zabíjet Rusy, je nepřijatelná i pro Němce.
Němečtí představitelé by podle ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby měli přestat s kroky, které by mohly povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina ke spuštění invaze na Ukrajinu.
Německo však činí pravý opak a v dodávkách zbraní na Ukrajinu se snaží zabránit další členské zemi NATO, kterou je Estonsko. Odmítlo vydat povolení pro vývoz zbraní německého původu do Kyjeva, který se připravuje na potenciální hrozbu ruské invaze.
Estonsko usiluje o export houfnic, které vystřelují 122mm granáty na vzdálenost 20 kilometrů. Děla, původně vyrobená v Sovětském svazu, byla umístěna v bývalém východním Německu.
S vývozem zbraní Německo hodně váhá, němečtí představitelé označili situaci za „slepou uličku“. Řídí se totiž dlouhodobou politikou vývozu zbraní do napjatých oblastí. Na rozdíl od USA, Británie, Česka či Polska a dalších spojenců tak Německo zdržuje vojenskou podporu Ukrajině a odmítá zemi poslat zbraně německého původu.
Ne že by Německo výzbroj na Ukrajinu také neprodávalo, ale hlavně jde dnes o pistole, potápěčské vybavení, helmy, vysílačky. Kyjev však žádá mnohem více, například válečné lodě a protiletadlové systémy.
Německo má na řešení ohrožení Ukrajiny jiný plán, spolu s Francií. Takzvaný normandský formát znamená jednání Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie. Chybějí zástupci USA, ale i Británie, potažmo EU či NATO. Právě tato čtveřice se v lednu 2015 dohodla na druhé minské dohodě; měla zastavit boje, ale zdaleka neuspěla naplno.
Celá situace se vyhrotila v sobotu, když šéf německého námořnictva Kay-Achim Schönbach uvedl, že Putin touží po respektu, který si pravděpodobně zaslouží. Krym označil za ztracený, což je v rozporu s postojem NATO i EU. „Nikdy se nevrátí, to je fakt,“ dodal.
Poté, co sklidil ostrou vlnu kritiky, se Schönbach omluvil na svém twitteru: „Můj postoj a volba slov neodpovídají postoji ministerstva obrany,“ napsal šéf námořnictva. O pár hodin později, v sobotu večer, proto oznámil, že ze své funkce odstupuje.
Obavy z možné invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic má Rusko desetitisíce vojáků, v posledních týdnech vedly ke zvýšení napětí mezi Moskvou a Západem. USA a další mocnosti varovaly, že Rusko bude v případě napadení Ukrajiny čelit tvrdé reakci. NATO také oznámilo, že kvůli hrozbě ruské agrese vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
