Vše začíná v pracovně amerického velvyslance v Německu, kam zavítá nově ustanovený bavorský ministr zahraničí Wagner. Bavorsko, ač je jednou z německých spolkových zemí a zahraniční politiku by jako takové vykonávat nemělo, na popud svého ministerského předsedy Horsta Seehofera sáhne k tomuto netradičnímu kroku, neboť všechny jeho tělocvičny jsou zaplněné uprchlíky.
Wagner přichází za americkým velvyslancem s návrhem na řešení syrského konfliktu, neboť většina uprchlíků přichází do Německa ze Sýrie. Navrhuje zavřít hranice, v případě Sýrie i pro zbraně. Velvyslanec mu na to namítá, že Američané již mají plán pro celý Blízký východ, jenž je založen na mechanismu státních převratů, přičemž v Sýrii na tom úspěšně pracují již několik let. Každý rok posílají miliardu na výcvik a vyzbrojení povstalců.
Mezi velvyslancem a bavorským ministrem zahraničí se následně rozjíždí diskuze, v níž Bavor poukazuje na problematická místa amerického angažmá v Sýrii, aby americký velvyslanec jakýkoliv argument následně označil za nepodstatný. Wagner kupříkladu poukazuje na to, že Sýrie byla fungujícím státem, do té doby, než Američané obvinili Asada z použití otravného plynu proti vlastním obyvatelům a začali vyzbrojovat povstalce, které o zbraně „obrali“ bojovníci Islámského státu.
Bavorský ministr zahraničí v této souvislosti podotkl, že část zbraní pochází z Libye, kde v roce 2011 pomáhali Američané svrhnout režim Muammara Kaddáfího, což ospravedlňovali tím, že potlačoval arabské jaro. Když Wagner argumentuje výzkumy amerických institutů, které došly k závěru, že se lybijský vůdce nedopustil na svých obyvatelích ničeho špatného, velvyslanec suše konstatuje, že má prostě věřit americkému prezidentovi a jeho tvrzení.
Irák, Lybie, Sýrie
Wagner se ovšem nedá a pokračuje v argumentaci. Uvádí, že po svrhnutí Kaddáfího nastalo v Lybii mocenské vakuum, které vyplnili islamisté, kteří se tam dostali z Iráku, jenž předtím „rozvrátili“ Američané. „Existuje podezření, že ty vaše výměny režimů vedou k chaosu. Copak to není podivné, že Sýrie, Irák, Libye... že tito lidé leží v našich tělocvičnách?“ apeluje Bavor na amerického velvyslance. Ten svůj protějšek doslova konsternuje nahrávkou, na níž americký generál Wesley Clark popisuje, jak americké ministerstvo obrany po 11. září 2001 rozhodlo o intervenci do sedmi blízkovýchodních zemí, počínaje Irákem.
Když mu bavorský ministr obrany zděšeně oponuje, že to přece není plán, Američan lakonicky konstatuje, že USA nepotřebují plán, když mají dobrou armádu. A s výhružkou o možné americké intervenci do Německa ukončuje debatu o americké blízkovýchodní politice.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
