Lze v tržní ekonomice obchodovat s emisními povolenkami, nebo se jedná o netržní mechanismus? A mají vůbec nějaký smysl pro zlepšení životního prostředí? Na sociálních sítích se strhla ostrá diskuse. Odstartoval ji Marcel Kolaja, bývalý europoslanec Pirátů, v současnosti ředitel týmu pro politiku a advokacii ve společnosti Access Now, když na platformě X napsal: „Fascinuje mě, jak údajní zastánci trhu bojují proti systému obchodování emisí (ETS). Přitom je to tržní mechanismus, který umožňuje trhu lépe fungovat. Jak by také mohl trh fungovat, když náklady na sanaci škod neseme my všichni? Nic takového. Znečišťovatel platí!“
Fascinuje mě, jak údajní zastánci trhu bojují proti systému obchodování emisí (ETS). Přitom je to tržní mechanismus, který umožňuje trhu lépe fungovat.
— Marcel Kolaja (@MarcelKolaja) June 18, 2025
Jak by také mohl trh fungovat, když náklady na sanaci škod neseme my všichni? Nic takového. Znečišťovatel platí!
Tomáš Šalamon, CEO a spoluzakladatel společnosti Incomaker, oponoval: „Pojďme si říct něco k tomu, jak moc tržní je systém emisních povolenek. Často se v tom chybuje. Podmínkou nutnou tržní směny je dobrovolnost. Dobrovolnost je to, co zajišťuje správnost ocenění. Obě strany obchodu souhlasí s nákupem a prodejem za danou cenu.“
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Patří emisní povolenky do tržní ekonomiky?
