Vy nemáte rádi povolenky? Vždyť je to tržní řešení. Bývalý pirát dostal za vyučenou

Lze v tržní ekonomice obchodovat s emisními povolenkami, nebo se jedná o netržní mechanismus? A mají vůbec nějaký smysl pro zlepšení životního prostředí? Na sociálních sítích se strhla ostrá diskuse. Odstartoval ji Marcel Kolaja, bývalý europoslanec Pirátů, v současnosti ředitel týmu pro politiku a advokacii ve společnosti Access Now, když na platformě X napsal: „Fascinuje mě, jak údajní zastánci trhu bojují proti systému obchodování emisí (ETS). Přitom je to tržní mechanismus, který umožňuje trhu lépe fungovat. Jak by také mohl trh fungovat, když náklady na sanaci škod neseme my všichni? Nic takového. Znečišťovatel platí!“

Fascinuje mě, jak údajní zastánci trhu bojují proti systému obchodování emisí (ETS). Přitom je to tržní mechanismus, který umožňuje trhu lépe fungovat.

Jak by také mohl trh fungovat, když náklady na sanaci škod neseme my všichni? Nic takového. Znečišťovatel platí!
— Marcel Kolaja (@MarcelKolaja) June 18, 2025

Tomáš Šalamon, CEO a spoluzakladatel společnosti Incomaker, oponoval: „Pojďme si říct něco k tomu, jak moc tržní je systém emisních povolenek. Často se v tom chybuje. Podmínkou nutnou tržní směny je dobrovolnost. Dobrovolnost je to, co zajišťuje správnost ocenění. Obě strany obchodu souhlasí s nákupem a prodejem za danou cenu.“

1/X ?? Pojďme si říct něco k tomu, jak moc tržní je systém emisních povolenek. Často se v tom chybuje.
Podmínkou nutnou tržní směny je dobrovolnost. Dobrovolnost je to, co zajišťuje správnost ocenění. Obě strany obchodu souhlasí s nákupem a prodejem za danou cenu. % https://t.co/xtBERSTACE
— Tomáš Šalamon (@SalamonTomas) June 19, 2025

Dále uvedl, že emisní povolenky nikdo dobrovolně nekupuje. Jejich rovnovážná tržní cena je blízká nule. „Můžeme to odvodit třeba z toho, že některé firmy nabízely (a sem tam ještě i nabízejí) různé kompenzace uhlíkové stopy apod. Zájem takové přirážky platit se pohybuje v rámci promile,“ zdůraznil podnikatel.

V roce 2019 dělali na Yale průzkum, o kolik jsou lidé ochotní platit víc za energii z obnovitelných zdrojů, a vyšlo jim v průměru asi $16 měsíčně. „A to o tom respondenti jen mluvili, otázka je, jak by to vypadalo, kdyby měli reálně sáhnout do šrajtofle,“ podotkl Šalamon.

Stejně účinné jako nevyčůrat se do jezera

A potom se vyjádřil: „Tak takhle ne, milánci, takhle se to klima neudělá! Takže Evropská unie rozhodla, že povolenky prostě kupovat musíte, jinak vás potrestá a že jejich cena by jakože měla kompenzovat negativní externalitu (škodlivý vliv), kterou způsobujete využíváním fosilních paliv a vůbec svou existencí. S externalitami je svízel, že jde o virtuální, teoretický konstrukt a nemáme způsob, jak je vyčíslit. Resp. ať si vymyslíte libovolnou částku mezi nulou a bambilionem, dokážete ji odůvodnit. Ještě lépe řečeno, ocenit by to i šlo. Např. rozdílem životních nákladů ve velmi znečištěných oproti jiným oblastem. Takřka vždy to nicméně vyjde tak, že si lidé čistoty životního prostředí cení velmi, velmi málo. Takže tu máme povolenky, které mají hodnotu externalit vyjadřovat. Mělo by to fungovat tak, že je rozdáte firmám a ta, která umí vyrábět čistěji, jich bude mít nadbytek a bude je moci prodat firmě, která jich má nedostatek, protože tak čistě nevyrábí. Čímž se ve výrobě jakože zohlední ta externalita. Dává to smysl? No moc ne.“

Připomněl, že cena povolenky je odvislá především od toho, kolik je jich na trhu. „Existuje evropský mechanismus Market Stability Reserve, který automaticky stahuje povolenky z trhu, pokud by jejich cena příliš klesla. To byste totiž měli moc levný život, holoto! Také ale uvolňuje jisté množství při jejich velkém nedostatku,“ vysvětlil Šalamon.

Povolenky jsou finančním instrumentem a jejich cenu ovlivňuje spekulace. Odhaduje se, že 20–40 % obchodů s povolenkami je spekulativních a to přirozeně jejich cenu ovlivňuje. Hodně finančních institucí je má v portfoliích.

„A co tvrzení: ‚ať platí ti, co znečišťují‘. Nikoliv, zaplatíte to vy. V cenách všech produktů a služeb. Protože, ať budou firmy používat fosil zdražený povolenkami nebo elektriku drahou samu o sobě, bude to dražší pro vás. Zaplatíte pravděpodobně mnohem víc, než byste za slib klimaticky udržitelnější planety zaplatili dobrovolně. A nic tím nezměníte. Příspěvek Evropy ke světovým emisím CO2 je asi 7,2 %. Je to asi totéž jako nevyčůrat se do jezera, abyste tam nezkazili vodu,“ míní Šalamon.

Je to anti-trh, stejný princip totálně selhával v socialistických ekonomikách

Ekonom Pavel Kohout zareagoval: „Emisní povolenky jsou zhruba stejně tržní jako prodej církevních odpustků. A také jsou zhruba stejně účinné.“

Emisní povolenky jsou zhruba stejně tržní jako prodej církevních odpustků. A také jsou zhruba stejně účinné.
— Pavel Kohout (@KohoutPavel) June 18, 2025

„Není to daň. Díky vědě víme, kolik můžeme vypustit CO2, abychom naplňovali cíle Pařížské dohody. Tím pádem víme, kolik máme emitovat povolenek. Cenu určí trh,“ vrátil se k tématu Kolaja.

Není to daň. Díky vědě víme, kolik můžeme vypustit CO2, abychom naplňovali cíle Pařížské dohody. Tím pádem víme, kolik máme emitovat povolenek. Cenu určí trh.
— Marcel Kolaja (@MarcelKolaja) June 19, 2025

„Emisní povolenky nejsou žádný tržní mechanismus, ale učebnicový příklad hry na trh, o které psali již Mises s Hayekem. Stejný princip totálně selhával v socialistických ekonomikách. Když si děti hrají na doktory, nechtěli byste se od nich nechat skutečně operovat,“ vyjádřil se Ondřej Venhoda.

Emisní povolenky nejsou žádný tržní mechanismus, ale učebnicový příklad hry na trh, o které psali již Mises s Hayekem. Stejný princip totálně selhával v socialistických ekonomikách.
Když si děti hrají na doktory, nechtěli byste se od nich nechat skutečně operovat. https://t.co/4MF0Ws5Abi
— Ondřej Venhoda (@ondrej_venhoda) June 18, 2025

„Obchodování s emisními povolenkami nelze považovat za trh. Obchodem s poplatkem/daní za CO2 včetně jejich derivátů se zatížila reálná ekonomika v EU, brzy i mobilita a bydlení. Následné přerozdělování ‚potřebným‘ v ‚sociálním a klimatickém fondu‘ je anti-trh,“ upozorňuje diplomat Jan Sechter, předseda dopravní sekce Hospodářské komory.

Obchodování s emisními povolenkami nelze považovat za trh. Obchodem s poplatkem/daní za CO2 včetně jejich derivátů se zatížila reálná ekonomika v EU, brzy i mobilita a bydlení. Následné přerozdělování "potřebným" v "sociálním a klimatickém fondu" je anti-trh. https://t.co/HpUWMOb4m0
— Jan Sechter (@jan6869) June 18, 2025