Minimálně dvě politické strany zprava i zleva jdou do parlamentních voleb s požadavkem referenda o našem členství v Evropské unii a v NATO. Pochopitelně předpokládají, že i kdybychom z obou spolků vystoupili, nepřerušili bychom s jejich členy vzájemné vztahy a neusilovali bychom o žádnou radikální změnu dosavadního směřování. Prostě bychom ostatním ukázali, že máme svoji vlastní cestu, na které nás mohou ke svému prospěchu napodobit.
Podobná situace zde byla v roce 1968. Obrodný proces v čele s Dubčekovým vedením vycházel z předpokladu, že tehdejší spojenci mají pochopení pro naše vlastní tužby, že budou se zájmem sledovat, co všechno dokážeme, a že na tom dokonce vydělají, protože se budou moci od nás v lecčems inspirovat.
Brzy se ukázalo, že všechny tyto předpoklady byly mylné. O Československo jako vzor dalšího vývoje a jako doklad možnosti vybudovat socialismus s lidskou tváří neměli zájem na Východě, a už vůbec ne na Západě. Hybné síly obrodného procesu tím byly dokonale zaskočeny.
Je otázka, zda si ti, kdo dnes požadují obě zmíněná referenda, uvědomují, jaká je situace nyní. Ti, kdo volají po referendu, pěstují v lidech iluzi, že tentokrát nám bude dovoleno rozhodovat o sobě sami.
Ve skutečnosti není míra naší suverenity v roce 2025 o nic větší, než byla v roce 1968, i když nástroje jejího omezování mohou být méně viditelné. Nemáme kontrolu ani nad vlastní ekonomikou ani nad svojí bezpečností. A jak se již brzy ukáže díky paktu uzavřeného ministrem vnitra Rakušanem, definitivně ztratíme kontrolu i nad vlastními hranicemi a nad složením obyvatel.
O tom, jak by případná referenda dopadla, můžeme jen spekulovat. Z vlastní vůle jsme si zvolili do čela státu velice ukázněného člověka, který po celý svůj život poctivě dokazoval, že je mu naprosto jedno, komu momentálně slouží. Dali by stejní voliči přednost hledání nějaké vlastní, původní, alternativní cesty dějinami? O tom lze pochybovat.
I pokud bychom nebrali do úvahy ochotu určité části veřejnosti nechat se manipulovat, jsou zde tlaky, o nichž pochybovat nelze. Ještě bychom ani nestihli referendum vyhlásit, a už by nám mohly zahraniční firmy, které mají rozhodující slovo v české ekonomice, důrazně naznačit, že jejich ochota zaměstnávat naše lidi za třetinu německých mezd není nekonečná. Upozornily by nás, že mohou v Česku výrobu omezit a podstatně tím zvýšit míru nezaměstnanosti v zemi. Také banky by si mohly dát záležet na tom, abychom si uvědomili, že ani v oblasti finančnictví nám tady nepatří vůbec nic. Jistě by pak přispěchaly renomované agentury a prudce zhoršily rating naší ekonomiky, čímž by odradily zbytek případných investorů. Co by to udělalo s kurzem koruny, je otázka pro odborníky. Ani laik by asi netipoval jeho posílení. Zároveň bychom získali šanci ověřit si, nakolik se nám po odpojení od ruského plynu skutečně podařilo získat nezávislost v energetice. A třeba také, jak chutnají dopady nesoběstačnosti v základních potravinách.
Nejrůznější tlaky ze zahraniční by se vzápětí promítly na naší vnitropolitické scéně. Média hlavního proudu by začala ještě více než obvykle prokazovat, že jsou hlídacím psem, který je připraven strážit demokracii třeba i proti vůli lidu. Od rána do večera by k nám na obrazovkách, rádiových vlnách a v tisku promlouvali odpůrci referenda, jejichž zastoupení v debatách by bylo ještě nevyváženější, než na jaké jsme si už zvykli. Patřičně by zesílil hlas angažovaných umělců, kteří mají vzhledem ke svým grantům potřebu označovat jiné názory než ty svoje za ruskou propagandu. Proruské stopy by se objevovaly a zase bez dementování mizely v režii tajných služeb. Byla by to lahůdka pro nezávislé soudy, tedy alespoň pro soudy nezávislé na výkonu spravedlnosti. Kulisy otevřené společnosti by obden dotvářely manifestace těžce neziskových milionů chvilek.
To, že se nevydáme žádnou svojí vlastní cestou, je jištěno snad ještě bezpečněji, než tomu bylo v roce 1968. Přesto může být správné podpořit některou ze stran, které referendum požadují. Když kvůli ničemu jinému, pak proto, abychom vyrostli z naivních iluzí. Vždyť jak víme od Václava Havla, zbavit se falešných iluzí znamená první krok na cestě k životu v pravdě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Bylo by Česko po vystoupení z NATO i EU suverénním státem?
autor: Jan Rychetský
