„Když vidím mladé zoufalce, mávající červenými kartami, protestující proti Trumpovi (o kterém toho vědí jenom tolik, co jim řeknou dobře placení organizátoři protestů) a kteří v přesvědčení, že zachraňují svět, ze sebe ochotně dělají užitečné idioty a 5. kolonu našich úhlavních nepřátel, je mi jich líto!“ nechal se slyšet Kobza.

Následně dodal, že je mu líto jejich prázdného světa či je mu líto toho, jak snadnou obětí manipulace se stali. „Je mi jich líto, protože až procitnou ze svého poblouznění a pochopí, komu a čemu tak ochotně (a zadarmo) sloužili, jejich svět zčerná!“ dodal.

„Nezavrhujme je, ty oběti Kohouta, Jandy, Šabatové, Pánka a dalších vlastizrádců, nejsou to pachatelé, jsou to bezděčné oběti. Přemýšlejme, jak je zachránit před jejich vlastním svědomím! Vědomí, jak byli zneužiti a považováni za hlupáky celé ty dlouhé roky, musí být drtivé,“ zmínil s tím, že bychom měli nechat otevřené dveře těm, jejichž poznání pravdy a následné pokání je upřímné.

„Je toho tolik, co musíme znovu vybudovat. Od národního sebevědomí až po samostatnou soběstačnost. Každá ruka i hlava bude zapotřebí,“ zmínil závěrem. Každý může udělat chybu, z níž by se měl ale poučit. „Daleko lepší ale je poučení z chyb, které udělal někdo jiný. Je to rychlejší!“ uzavřel.