Jak zatím hodnotíte kroky zvoleného prezidenta Petra Pavla?Anketa
Svoboda slova začala dostávat pořádně na frak už v covidové éře. Kdo tehdy přišel s názory, které jsou dnes přijímány jako opodstatněné, neměl šanci objevit se v mainstreamu. Místo toho schytal nálepku dezinformátora, stal se terčem posměchu a byl se svými názory vyobcován ze „slušné společnosti“. Pokud se s nimi pochlubil na sociálních sítích, mohl si být jist, že bude vbrzku zablokován. Covidové běsnění skončilo jako mávnutím kouzelného proutku, ale že by si svoboda slova a projevu mohla vydychnout, to se rozhodně nestalo. Začátek války na Ukrajině se stal záminkou pro zablokování některých webů. „Vypnutí vládě nepohodlných webů byl nezákonný zásah na doporučení státu porušující ústavní zákaz cenzury,“ píše ve svém komentáři advokát a učitel práva Zdeněk Koudelka.
Dalším signálem toho, že to s naší svobodou může jít z kopce, bylo zřízení funkce vládního zmocněnce pro média a dezinformace. Stal se jím Michal Klíma a za necelý rok vznikl pod jeho taktovkou Akční plán pro čelení dezinformacím. Jeho úřad připravený dokument odmítl zveřejnit, jako by v něm bylo něco, co příliš ke chlubení není. Přesto se nad jeho textem v souvislosti s některými uniklými informacemi vede debata. Veřejnost ale nutně nabývá dojem, že se budou čím dál více utahovat šrouby svobodě. Co bude možné zveřejnit? Za co budou hrozit postihy? Budou názory konformní k postojům vlády bonifikovány dotacemi pro poslušná média, zatímco nad jinými bude hrozit Damoklův meč zablokování? To jsou otázky, na které z oficiálních míst chybějí odpovědi.
Jedním z důvodů pádu minulého režimu byla cenzura
Ledacos však napovídá zkušenost serveru Kverulant.org. Ten vydal článek s titulkem „Kšeft ministra vnitra Rakušana: Nákup pěti vyprošťovacích aut za 100 milionů pro hmotné rezervy“. V něm popisuje příběh, jak Správa státních hmotných rezerv vypsala na podzim 2022 soutěž na nákup pěti velkých vyprošťovacích vozidel. Podle Kverulanta byla soutěž předem připravena pro jediného zájemce. Jeho zjištění však vedení rezortu neslo velmi nelibě, a tak ministerští právníci dali Kverulantovi 8. února 2023 pětidenní lhůtu na odstranění tohoto článku. Tomuto nátlaku se ovšem Kverulant odmítl podvolit a článek nestáhl. Co ho za to čeká? Těžko říct. Na upozornění na průběh soutěží státních zakázek se možná svoboda projevu vztahovat nebude.
Psali jsme:
Kam tedy míříme se svobodou slova a projevu? „Absolutní svoboda neexistuje. I Listina základních práv a svobod zná limit pro svobodu projevu, a to je, když to ohrožuje demokratické principy státu, jiná práva občanů nebo jiná práva chránící Ústavou. To jsou limity, které jsou dané. A teď jde o to posoudit, jestli ty limity jsou takové, že by se svoboda projevu měla omezit, anebo ne. A v tom je celý problém,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz advokát Jaroslav Ortman. V té souvislosti zmiňuje předlistopadové úřady pro tisk a informace. „Jedním z důvodů pádu minulého režimu bylo právě to, že existovaly ČÚTI a FÚTI, tedy cenzura. To byly instituce, které cenzurovaly informace. Svoboda projevu byla výrazně omezena, vlastně neexistovala,“ připomíná.
Zneužívání proti veřejně vyslovovaným politickým názorům
Zdráhá se uvěřit tomu, že bychom se k něčemu takovému po více než třiceti letech mohli vracet. „Ale pokud by se nějaký blázen a šílenec našel a chtěl se pouštět do podobných projektů, tak bych mu chtěl připomenout, jak to skončilo. Protože lidé se trvale nesmíří s tím, že mohou mluvit jen to, co je povoleno, a sdělovat to, co je přípustné. Takové myšlenky a úvahy jsou scestné,“ tvrdí Jaroslav Ortman. Jakékoli omezování svobody projevu je podle něj chybné a způsobí komplikace. „Hlavně to je omezení ústavního práva. A samozřejmě se to projeví na náladě veřejnosti. Nikdo z nás si nenechá líbit, že je postihován za to, že říká názor, který není názorem oficiálním. To narazí na odpor, který tu zcela jistě nastane,“ míní advokát.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Na podobné nebezpečí, že lidé se budou moci vyjadřovat jen tak, jak bude oficiálně dovoleno, upozorňuje advokát a učitel práva Zdeněk Koudelka. „Svoboda projevu je již omezená dnes. Existuje trestní i přestupkový postih proti nepravdivým tvrzením a je možnost se bránit i občanskoprávní žalobou. Nevidím žádný důvod pro přísnější regulaci, spíše bych oslabil trestní omezení, které je v některých případech zneužíváno proti veřejně vyslovovaným politickým názorům,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Koudelka.
Veřejně učiněnou urážku by napadený neměl nechat být
Stejná pravidla ohledně svobody slova a projevu jako pro média by měla platit i pro sociální sítě. „Nedovedu si představit si, že by platily odlišné právní režimy,“ přiznává Jaroslav Ortman, ale zároveň odmítá, že by si lidé mohli psát na sociální sítě, co je napadne. „Pokud to je urážka na cti, nebo pokud to jde za hranu nějakého postavení osobnosti, osobnostních práv, tak to samozřejmě možné není. Vždy existují hranice. Jak jsem říkal, i Listina základních práv a svobod pamatuje na to, že není možné, aby svoboda slova a projevu byla zneužívána k porušování práv jiných osob. To prostě nejde. Za to by měl existovat postih. A ten postih je už v trestním zákoně. A pak je dán v Občanském zákoníku, to je druhá věc. Jinak si ale nemyslím, že by nějaké cenzurování nebo postup státu, který bude kontrolovat svobodu slova tím, že bude povolovat, nebo nepovolovat nějaké informace, byl správný,“ poznamenává Jaroslav Ortman.
Jednou z ukázek toho, čemu může být na sociálních sítích někdo vystaven, je vyjádření novináře a cestovatele Dana Přibáně na adresu advokáta JUDr. Jindřicha Rajchla, jinak také předsedy strany PRO, prostřednictvím Twitteru. „To je projev, který je ve veřejném prostoru, je tedy učiněn veřejně, je veřejně šířen, a tak musí být postižitelný. Jednak je tady majetková sankce, samozřejmě omluva, ale mohla by tu být i trestní sankce, pokud by to byla pomluva. Pokud je ta urážka, pomluva nebo ten výpad tak velký, že jde za hranice osobní integrity, tak by to člověk neměl nechat být. Protože co se stane mně, se může stát příště někomu jinému a s daleko většími dosahy. Média a sociální sítě čtou i příbuzní takto osočené osoby, třeba děti, a já si nedovedu představit, že by se na to koukaly,“ dodává pro ParlamentníListy.cz advokát Jaroslav Ortman.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Petr Novák
