Jak rakouský deník připomíná, před dvěma a půl lety zveřejnil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) statistiky, podle kterých má 86 % uprchlíků vysokoškolské vzdělání. Tyto údaje byly následně využívány neziskovými organizacemi, mainstreamovými médii a některými politiky jako argument pro přijímání dalších uprchlíků. Vzhledem k minimálnímu uplatnění uprchlíků v Německu a Rakousku se však brzy ukázalo, že šlo ze strany UNHCR jen o zbožné přání.
A tato skutečnost se potvrzuje i nyní v Rakousku, kdy jsou již známy počty žadatelů ze třetích zemí světa mezi studenty vysokých škol. Počty to nejsou příliš optimistické. V současnosti studuje na rakouských vysokých školách 93 Íránců, 42 Afghánců, 23 Pákistánců, 22 Syřanů, 9 Iráčanů a 15 studentů bez státní příslušnosti. To představuje pouhých 0,23 % z 86 500 žadatelů o azyl, kteří do země přišli za poslední tři roky.
Dalších 113 žadatelů potom studuje na odborných školách. Vzhledem ke zveřejněné statistice si lze těžko představit, že budou migranti ze zemí třetího světa nějakým výrazným přínosem pro rakouskou ekonomiku. Spíš se potvrzuje, že budou zátěží pro sociální systém, jehož rozpočet je již nyní velmi napnutý. Jak uváděl deník Kronen Zeitung loni v létě, například ve Vídni tvoří téměř polovinu příjemců sociálních dávek cizinci.
„Jedním z důvodů, proč tak malé množství ze 308 374 studentů tvoří žadatelé o azyl, může mít finanční rozměr. Zatímco migranti žijící například ve Vídni, pobírají měsíčně téměř 840 eur, studující migranti dostávají měsíčně jen příspěvek ve výši 272 eur. Je tedy možné hovořit o systémové chybě, protože každý student po zapsání na vysokou školou automaticky přichází o 565 eur,“ konstatuje Kronen Zeitung.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
