„Ušlechtilé cíle jsou však vždy líbivou maskou všech snah o přerozdělování a přesouvání majetku od jedné skupiny k druhé. Má to však jedno ohromné ale, a sice, že v minulosti snahy o rovnostářskou společnost nikdy nebyly úspěšné a není žádný důvod se domnívat, že tentokrát tomu bude naopak. My jsme tu pokus o socialistický ráj na zemi, kde by měl každý dostávat podle svých potřeb, ale přispíval podle svých schopností, už jednou měli, a jak to nakonec dopadlo, víme všichni,“ uvedl Miroslav Křížek, který je přesvědčený o tom, že se člověk přirozeně chová ekonomicky racionálně, aniž by si to příliš uvědomoval.
„Zejména z toho důvodu, že ekonomická racionalita je v konečném důsledku nejvýhodnější. S tím přišli v ekonomii už pozitivisté a pojem „economic man“ se objevuje již v textech filozofa a liberálního ekonoma Johna Stuarta Milla v 19. století. Ovšem pravdu mají i oponenti z řad behaviorálních ekonomů, kteří tvrdí, že ekonomická racionalita je ovlivněna omezením ze strany okolí,“ připomíná Křížek.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



