Deníku Právo se podařilo získat některé z dokladů, na jejichž základě dospěla vláda k určení majetku, který má být vrácen církvím. I s těmito dokumenty chce vláda vystoupit před Ústavním soudem, až se bude projednávat stížnost proti zákonu o vyrovnání státu s církvemi. Autorem připravované argumentace je ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna. Ten zdůrazňuje, že se vláda snažila dospět ke spravedlivému vyrovnání.

Jak se došlo k cenám půdy?

„Hodnota byla počítána podle tržních cen tak, aby představovala spravedlivou hodnotu majetku, který byl církvím protiprávně odebrán a se kterým nemohly nakládat a mít z něj užitky,“ tvrdí Mlsna. Odhadem má seznam majetku, u nichž se uvažuje o vrácení, asi sto tisíc položek.

Kritici restitucí poukazují např. na to, že zemědělská půda je v případě církevních restitucí oceňována výše, než je u zemědělské půdy obvyklé. Mlsna to vysvětluje tím, že se zemědělské půdy, původně patřící církvím, postupem let často staly stavební parcely, které mohou mít hodnotu milionů korun a bylo by nespravedlivé na tyto pozemky aplikovat cenu zemědělské půdy za metr čtvereční z roku 1991. Byla proto stanovena cena 44,48 korun za metr čtvereční, u lesů se došlo k částce 27,78 korun za metr čtvereční. Vycházelo se ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ke konci roku 2000.U vodních ploch pak vláda počítá s dvěma sty tisíci korunami za hektar, ale není zcela jasné, jak k této částce došla.