Deníku Právo se podařilo získat některé z dokladů, na jejichž základě dospěla vláda k určení majetku, který má být vrácen církvím. I s těmito dokumenty chce vláda vystoupit před Ústavním soudem, až se bude projednávat stížnost proti zákonu o vyrovnání státu s církvemi. Autorem připravované argumentace je ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna. Ten zdůrazňuje, že se vláda snažila dospět ke spravedlivému vyrovnání.
Jak se došlo k cenám půdy?
„Hodnota byla počítána podle tržních cen tak, aby představovala spravedlivou hodnotu majetku, který byl církvím protiprávně odebrán a se kterým nemohly nakládat a mít z něj užitky,“ tvrdí Mlsna. Odhadem má seznam majetku, u nichž se uvažuje o vrácení, asi sto tisíc položek.
Kritici restitucí poukazují např. na to, že zemědělská půda je v případě církevních restitucí oceňována výše, než je u zemědělské půdy obvyklé. Mlsna to vysvětluje tím, že se zemědělské půdy, původně patřící církvím, postupem let často staly stavební parcely, které mohou mít hodnotu milionů korun a bylo by nespravedlivé na tyto pozemky aplikovat cenu zemědělské půdy za metr čtvereční z roku 1991. Byla proto stanovena cena 44,48 korun za metr čtvereční, u lesů se došlo k částce 27,78 korun za metr čtvereční. Vycházelo se ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ke konci roku 2000.U vodních ploch pak vláda počítá s dvěma sty tisíci korunami za hektar, ale není zcela jasné, jak k této částce došla.
Již vláda Mirka Topolánka (ODS) stanovila cenu metru plochy zastavěné přízemní budovou venkovského typu na 12 500 korun. U vícepodlažních budov je to 25 000 tisíc korun. Mlsna k tomu dodává, že je v ceně zahrnuta i hodnota movitých věcí umístěných v budovách.
Původní církevní majetek za 134 miliardy korun
Součtem těchto částek se došlo k sumě 134,7 miliardy korun. Od této sumy došlo k odečtení majetku, jenž je ve zprávě Státního pozemkového úřadu, a majetek, s nímž hospodaří Lesy ČR. Touto cestou úředníci došly na vyčíslení majetku plánovaného k vrácení na 75 miliard korun a 59 miliard korun v podobě finanční náhrady rozložené do třiceti let, plus úroky. Částka se může i díky inflaci dostat k 96 miliardám.
Je sice pravdou, že od roku 1948 stát na platy duchovních vydal asi 60 miliard korun, ale odborníci z Národohospodářské fakulty VŠE spočítali, že by církve mohly dosáhnout až sto jednačtyřiceti miliard korun, kdyby komunisté tento majetek nezabavili, a církve na něm mohly hospodařit.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: mp