Podle Jandy se dezinformační kampaň ruské federace na území Evropské unie naplno rozeběhla na konci roku 2013. Přestože se nejagresivněji projevuje zejména na Ukrajině a v pobaltských státech, tak i země jako Německo nebyly podle Jandy zcela ušetřeny.

Nejviditelnějším příkladem šíření dezinformací ze strany ruské propagandy v Německu byl takzvaný „případ Lisa“ z ledna letošního roku, kdy mělo v Německu dojít ke znásilnění třináctileté dívky s ruským původem. „Tento zcela vymyšlený příběh měl aktivně znázorňovat současný kremelský postoj vůči uprchlické krizi a Evropské unii – Evropa je slabá a s krizí této velikosti se sama nedokáže vyrovnat, naopak Rusko je silné a stabilní,“ píše Janda.

Analytik z think-tanku dotovaného z peněž Evropské unie se domnívá, že německá vláda byla strukturálně neschopná na tento případ ruské propagandy zavčas reagovat. Ve své studii tedy ve třech krocích popisuje, co konkrétně mohla německá vláda učinit, aby se celý případ nedostal tak daleko.

1. Kontrola a analýza