Sedmiprocentní sazba zůstává, platí od 22. června a je nejvyšší od roku 1999. Od centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Co nezměněná sazba podle Singera pro českou ekonomiku znamená? „Znamená to, že se svým způsobem výhled ekonomiky nezměnil. Ta inflace po tom, co teď ještě zažijeme – promítnutí cen energií a novoroční přecenění – začne poměrně rychle klesat. Znamená to také, že propad ekonomiky, který se čekal, je lehce mělčí, než se předpokládalo,“ řekl úvodem někdejší člen ČNB.

Psali jsme:

„Ne všechno dělá nejlépe.“ Pavel se chystá chodit na vládu Fialovi. Premiér dostal vyčiněno i od Jourové

Spořit a pracovat, vyzval guvernér ČNB Michl. A to není vše

Vladimír Pikora: Inflace brzdí, vrchol ji ale teprve čeká

„To je prasárna!“ Zatímco lidé volí, na internetu to vře. TV Nova obviněna. Kvůli Babišovi

Měla by centrální banka podle Singera úrokové sazby zvedat? „Mně se v tuto chvíli zdá, že to ponechání a nesahání na sazby je logické a přirozené rozhodnutí počkat, jak budou vypadat pak čísla za leden a únor,“ podotkl ekonom.

Potvrdil slova guvernéra České národní banky Aleše Michla, že sazby již začínají tlumit ekonomiku: „Vidíme ty propady na mnohem pomalejším růstu úvěrů, pokud vůbec rostou, tento peněžní agregát do značné míry ekonomiky táhne, nebo zpomaluje. Vidíme i poklesy cen nemovitostí, což byl segment, který předtím hnal ekonomiku do vysokých obrátek. V tomto smyslu vidíme ty efekty,“ uvedl.

Záznam celého rozhovoru naleznete ZDE.

Co se týká českých domácností, lidé se podle Singera nepřestali bát a jsou stále opatrní: „Lidé nakupují méně. Tržby v obchodě jsou nižší,“ řekl s tím, že lidé dnes více utrácejí za zážitky. „Po té pandemii, kdy lidé seděli více doma, dnes stále víc tlačí peníze do zážitků, všichni chtějí cestovat, užít si to za cenu čerpání těch úspor, to je zřetelné,“ doplnil Singer.

Před týdnem pro Seznam Zprávy člen bankovní rady Tomáš Holub varoval, že se sazby mají zvýšit, jinak tu s námi bude inflace dlouho. Singer nabídl optimističtější odhad: „Tato vysoká dvouciferná inflace s námi bude do půlky tohoto roku a pak si myslím, že už to začne klesat, sráží ji ten propad poptávky, který už sledujeme,“ uvedl, že nižší úrokové sazby neznamenají delší vysokou inflaci. „Otázka spíše je, kam až to klesne, jestli k pěti procentům, nebo k těm dvěma procentům, což je cíl. Ale to dnes neví nikdo, je to nová situace, to zjistíme, až tam přijdeme,“ poznamenal ekonom.

„Kdyby existovalo krásné, pozitivní řešení toho, jak snížit inflaci jinak než tím, že lidé budou přicházet o práci, podnikatelé o kšefty a fabriky o výrobu, tak se není o čem bavit. Tak budeme inflaci srážet vždy a na plné tempo. Jenomže srážení inflace měnovou politikou generuje nezaměstnanost, generuje propad produktu a také neštěstí těch, kteří si půjčili v dobré víře, že budou vydělávat, a teď vydělávat přestanou,“ zmínil k tomu, proč se o výši úrokových sazeb vedou mezi odborníky diskuse plné protichůdných názorů.

Kdo by do neštěstí spadl, pokud by se úrokové sazby přece jen zvýšily? „Já si nemyslím, že se bavíme o takových rozdílech měnové politiky, že by byly pozorovatelné z hlediska zkušenosti lidí, co se na nás dívají. Prostě v tuto chvíli se ekonomika zpomaluje za tu cenu, o které jsem mluvil. Mohla by se zpomalovat rychleji, pak by inflace mohla i rychleji klesat, ale zase za cenu vyšší nezaměstnanosti. Co nyní dělá centrální banka… Já tam velké možnosti dělat něco jinak nevidím,“ uvedl bývalý člen České národní banky Miroslav Singer.