Podle Füleho je třeba uprchlíky, kteří v těchto dnech zaplavují evropský kontinent, rozdělit do tří skupin. V té první jsou lidé, kteří například prchají před válečným konfliktem. Tito lidé by měli v EU získat azyl, je otázkou diskusí, na jak dlouho.
Ve druhé skupině jsou nelegální migranti. Ohledně nich by se měli politici všech zemí EU domluvit na tom, že je budeme co nejrychleji posílat tam, odkud přišli. Třetí skupina jsou migranti, které budeme potřebovat, protože jde o lidi kvalifikované. Takovou pracovní sílu prý potřebujeme, protože bez ní nebudeme v budoucnu konkurenceschopní.
Jen menšinu nelegálních migrantů se podařilo vrátit zpět
Füle uvedl, že azyl byl odepřen asi 55 % lidí z celkového počtu 620 tisíc uprchlíků. „Důvody pro udělení politického azylu nebyly shledány za dostatečné,“ konstatoval.
Problémem prý je, že když se domluvíme na nějaké společné politice, ne vždy ji dokážeme uskutečnit. „Například se dohodneme, že tuhle skupinu skutečně tvoří nelegální migranti, a měli by být odesláni do zemí, odkud přišli. A když se potom podíváte, nakolik jsme schopni to naplnit, tak zjistíte, že pouze 40 % z takto označených nelegálních migrantů bylo opravdu odesláno zpátky za hranice EU,“ upozornil Füle.
Výroky českého a německého prezidenta jsou jen zdánlivě protichůdné
Moderátorka pak dala do protikladu výrok českého prezidenta Miloše Zemana, který se o víkendu vyjádřil na adresu uprchlíků v tom smyslu, že musejí respektovat naše zákony, a pokud to nebudou akceptovat, musejí odejít pryč, protože je sem nikdo nezval.
Naproti tomu německý prezident Joachim Gauck uvedl: „Mělo by být samozřejmou morální povinností všech států Evropy poskytnout bezpečné útočiště lidem, kteří jsou z politických, etnických, náboženských a rasových důvodů pronásledováni.“
Podle Füleho sice na první pohled oba prezidenti mluví o jiných věcech, ale ve skutečnosti si až tak moc neprotiřečí.
Právo na azyl je jedno ze základních lidských práv
Morální povinnost Evropy postarat se o uprchlíky prý vyplývá ze ženevské úmluvy o azylu z roku 1951. „Právo na azyl je jedno ze základních lidských práv,“ prohlásil Füle.
Problém je prý v tom, o koho bychom se měli postarat a na jak dlouho. „A oddělit je od těch, kteří si myslí, že v EU létají pečení holubi do pusy,“ podotkl. Ti, jež nemají právo se pohybovat na území EU, kteří zneužívají systém sociálních dávek, a ti, jež nejsou přínosem pro ekonomiku, by se měli vrátit tam, odkud do EU přišli.
Mezitím se prý evropští politici dohodli, že se ztíží přesun uprchlíků do Evropy zpřetrháním pašeráckých sítí a že se zpřísní podmínky udělování azylu.
Füle naznačil nesouhlas s Babišovým názorem ohledně přijetí eura
V další části pořadu přišla na přetřes řecká dluhová krize. Podle Füleho tato krize jednotu Evropy neohrožuje. Poukázal na to, že euro tvoří 25 % světových devizových rezerv. 19 zemí eurem platí, dalších 60 zemí své měny na společnou evropskou měnu napojilo.
Moderátorka pak poukázala na slova ministra financí Andreje Babiše, který řekl, že nechce vstoupit do eurozóny, pokud v ní bude Řecko. Füle souvislost mezi členstvím Řecka v eurozóně a tím, jestli v ní chceme být my, nevidí.
Je třeba více Evropy, aby euro fungovalo
Upozornil na to, že pět předsedů institucí EU představilo plán na prohloubení hospodářské a měnové unie. V zásadě to prý znamená, že euro sice mělo být motorem konvergence, ale dochází k opaku. Proto je prý třeba „více Evropy“, aby euro fungovalo.
Otázkou prý je, zda chceme být součástí tohoto plánu, nebo chceme stát mimo něj.
Moderátorka pak poukázala na to, že se v poslední době mluví o vícerychlostní Evropě. Podle Füleho by toto téma nemělo být tabu. Podle něj budou Britové v zásadě definovat svými požadavky, jak bude vypadat ta část EU, která nebude v eurozóně.
Řekl také, že vstup Turecka a Ukrajiny do EU si dokáže představit. Ovšem ne do EU v současné podobě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
