Jak jsme včera informovali, ambice Michala Šmardy na pozici ministra kultury jsou s velkou pravděpodobností u konce. „Prezident republiky Miloš Zeman konstatoval, že pan Michal Šmarda se nikdy nezabýval problematikou české kultury. Z tohoto důvodu není odborně kompetentní pro výkon funkce ministra kultury České republiky,“ uvedl Jiří Ovčáček pro ParlamentníListy.cz. A dodal: „Proto prezident republiky požádal předsedu ČSSD Jana Hamáčka, aby mu prostřednictvím předsedy vlády navrhl jiného kandidáta, splňujícího alespoň elementární odborné předpoklady.“
Pavel Hasenkopf tento názor nesdílí. „Naše Ústava je založená na dvojhře premiéra a prezidenta v rámci exekutivy, takže to znamená, že premiér navrhuje člena vlády, prezident schvaluje. Jestliže to trvá již dva a půl měsíce, tak to znamená jediné, že premiér nebyl schopen navrhnout někoho, kdo by byl pro pana prezidenta akceptovatelný.“ Že prezident má co mluvit do složení vlády, prý vyplývá z Ústavy. V roce 1993 se Česko dle Hasenkopfa mírně posunulo od parlamentního systému ke kancléřskému, protože prezident nemůže nikoho dostat do vlády proti vůli premiéra, což bylo předtím údajně možné.
Následovala debata o tom, komu je a není prezident odpovědný a co toto slovo znamená. Antoš tvrdil, že prezident je definován jako neodpovědný, a to by mělo sloužit jako připomínka jeho pravomocí, zatímco Hasenkopf říkal, že to vyjadřuje neodpovědnost prezidenta Parlamentu ČR.
Fotogalerie: - Zeman podpořil Babiše
Dle Antoše vnesla přímá volba prezidenta do systému problém nebo nejasnost, neboť prezident má jako veřejně zvolená hlava státu velkou legitimitu. „Myslím, že tahle věc nám bude dělat velké potíže i do budoucna,“ předpovídá Antoš. Podle něj by mělo dojít k úpravě. Buď znovu zrušit přímou volbu prezidenta nebo přizpůsobit Ústavu situaci. „Buďto ustanovit, že pro příště naše Ústava má být poloprezidentská a vybavit prezidenta nějakými významnějšími pravomocemi, než má dnes, nebo naopak dát najevo, že jsme nadále parlamentní forma vlády, což bylo zjevně úmyslem ústavodárce, když přijímal tu přímou volbu prezidenta, a v tom případě ty věci, které dělají problém, vyjasnit.“ Zmínil, že řešením by vzhledem k problémům mohlo být i zbavení prezidenta pravomoci jmenovat ministry (jmenoval by je předseda vlády), jako je tomu v některých jiných evropských zemích.
„Cestou může být cokoliv, co se ulíhne v podhradí,“ okomentoval spekulace Pavel Hasenkopf. „Já nemůžu souhlasit s tím, že by prezident překračoval své pravomoci. On přece není diktátor. Ty jeho pravomoci jsou vymezeny striktně v článku 62 a 63 Ústavy. Nic víc dělat nemůže. Na rozdíl od vlády. Nikde v zákoně, v Ústavě, se nedočtete, jaké pravomoci má vláda. Tam možná by se to mělo doplnit.“ Navíc, situace, že prezident mluví do vlády podle něj není nic nového. „Systém, kdy prezident nemohl mluvit do složení vlády, jsme měli v roce 1918 až 1919... Když se prezident Masaryk vrátil z emigrace, tak se zděsil a prosadil si novelu s právem mluvit do složení vlády. Ti, kteří dnes chtějí upírat Zemanovi právo mluvit do složení vlády, popírají ústavněprávní odkaz prezidenta Masaryka,“ upozornil.
Dle Klausova bývalého poradce je zde tlak na vytvoření kancléřského systému, například ze strany senátora Lásky. „Když se podíváte na tu žalobu, tak to máte hned v odůvodnění, že v České republice máme kancléřský systém. To je přece nesmysl, kancléřský systém je takový, ve kterém parlament volí premiéra. Já nevím, kde to vzal, ale ten tlak tady evidentně je.“ Dle Antoše byly do Ústavy některé prvky kancléřského systému zabudovány, ale nikoliv celý systém jako celek. Například posílení pravomocí vůči vládě a jejímu personálnímu složení.
Dle Hasenkopfa sice premiér Babiš kompetenční žalobu podat může, ale nevypadá, jako by se k tomu chystal. Ovšem dle Antoše si Andrej Babiš dostatečně nehájí své kompetence. „Pokud ji nepodává (kompetenční žalobu – pozn. red.), tak tím dává najevo, že ten spor pro něj není tak závažný, aby chtěl prosadit svoje pravomoci. Ale zároveň tím vytváří určitý precedent do budoucna. Že se prezident republiky neustále snaží rozšiřovat ten prostor, který má.“ Dodal, že dobytý prostor pak jeho nástupce bude považovat za svůj a bude se snažit ho ještě rozšiřovat. Babiš tím prý komplikuje život budoucím předsedům vlády. Podle Pavla Hasenkopfa prezidentský systém nehrozí, na to by se musela změnit Ústava, a to od základů. Na tom se shodl i s Markem Antošem, který ovšem dodal, že prezident sice nemá pravomoci být aktivním hráčem, ale může být blokačním hráčem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
