Když mají sociologové a politologové popsat náš vztah k EU, mohou se ocitnout v úzkých. Proč? Protože na jedné straně EU poměrně vydatně kritizujeme, ale na straně druhé se shodujeme v tom, že bude dobré v tomto společenství zůstat.
S naší důvěrou v tuto nadnárodní instituci otřáslo přijetí Lisabonské smlouvy. Server iDnes.cz v souvislosti s tím připomíná, že někdejší lidovecká europoslankyně a kandidátka na prezidentku Zuzana Roithová přesvědčovala občany, že přijetí Lisabonské smlouvy nám bude k užitku, nikoli ke škodě a to i v případech týkajících se azylové politiky EU.
„Společná azylová a přistěhovalecká politika nám pomůže udržet migraci pod kontrolou. Nevěřte zlomyslným lžím, že k nám jižní země budou posílat azylanty. Společná migrační politika také pomůže bojovat proti nedůstojnému obchodování s lidmi. O detailech jednotných pravidel bude rozhodovat 27 vlád společně s Evropským parlamentem. Zaručuji vám, že to není o nás bez nás, ale o nás s námi,“ vysvětlovala Roithová na videu, které kolovalo po internetu.
Migrační krize o pár let později ukázala, že realita je poněkud jiná. I Roithová uznala, že se částečně mýlila. Ale jen částečně. Lisabonská smlouva nám prý tak jako tak poskytuje prostor k flexibilnějšímu jednání k migrační krizi.
Jenže Češi to tak pozitivně neviděli. Podle průzkumu Masarykovy univerzity v Brně a Akademie věd ČR je asi desetina obyvatel přesvědčena, že migrace je největším problémem této země. „Možná se to nezdá mnoho, ale je třeba si uvědomit, že se jednalo o otevřenou otázku a lidé mohli uvést pouze jednu odpověď – vybrat museli buď jen ekonomiku, nebo jen sociálních otázky a tak dále,“ upozornil politolog Vlastimil Havlík z Masarykovy univerzity. V roce 2013 přitom podle Havlíka migraci za nejdůležitější problém nepovažoval nikdo.
Stojí také za pozornost, jak se proměnil vztah Čechů, Moravanů a Slezanů k euru. Zatímco na počátku našeho členství v EU, tedy po roce 2004 podporovala přijetí eura více než polovina dotázaných, dnes jsou tři čtvrtiny občanů proti přijetí eura. Nemalou roli v tom zřejmě sehrály ekonomické problémy některých zemí eurozóny.
Ekonomické problémy eurozóny mohou být jedním ze zdrojů naší skepse vůči EU, ale podle politologa Havlíka je můžeme najít i jinde.
„Evropská unie je prezentována a často vnímána lidmi jako elitářský projekt politiků, kteří netuší, jak vypadá život obyčejného člověka. Prostor pro vzestup euroskeptických stran dávají i média, která – tak trochu ze své podstaty a snahy zaujmout čtenáře – referují spíše o negativních věcech spojených s fungováním EU. A k tomu roste vliv různých dezinformačních serverů, které se záměrně snaží podrýt pozici EU,“ nastínil Havlík.
Celkově se prý dá říci, že asi čtvrtina občanů je pro oslabení vazeb České republiky z EU, čtvrtina by tyto vazby ráda významně posílila a necelá polovina by ráda nechala věci tak, jak jsou dnes.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
