„Ve shodě s většinou národa jsem na podzim roku 1968 sledoval povětšině noční či časně ranní přenosy z Olympijských her v Mexiku a byl uchvácen strhujícími výkony Věry Čáslavské. Ve shodě s tou částí národa, jejímiž životy v základu otřásla okupace a ztráta svobody, jsem však nebyl nadšen pouze jejími sportovními výkony, ale především jasným, i když pouze symbolickým protestem proti okupaci, který udělala před zraky světa oním jemným, avšak zcela čitelným sklopením hlavy při sovětské hymně a odvrácením pohledu od sovětské vlajky,“ píše Oslzlý hned na úvod.

Osobně se setkal se sportovní legendou až v roce 1989 a do užšího styku s ní přišel na Hradě, kde Čáslavská pracovala s maximálním nasazením. Jako poradkyně prezidenta Havla reagovala na dotazy a podněty občanů, a to i ty nejabsurdnější.