Mají Babišovi odpůrci právo narušovat pokřiky či silnější formou jeho mítinky?Anketa
Svá tvrzení přitom postavila na prohlášení plynoucí z pobaltských zemí, které se proti ruské agresi a mnohým válečným zločinům páchaným jednotkami Moskvy na Ukrajině, staví ke Kremlu značně rezervovaně. Například litevský parlament již takové prohlšení učinil v květnu.
„Ruská federace, jejíž ozbrojené síly si úmyslně a systematicky vybírají civilní objekty k bombardování, je státem, který podporuje a uskutečňuje terorismus,“ stojí v rezoluci Litvy s odvoláním na válečné zločiny Ruska ve městech Buča, Irpiň, Mariupol, Boroďanka a Hostomel, kde dle Litvy docházelo k vraždění ukrajinských civilistů včetně dětí.
Od května mezitím Rusko eskalovalo i stav v okupované Záporožské jaderné elektrárně či podniklo i mnohé další útoky na ukrajinské civilisty, z nichž nejznámější je z poslední doby zřejmě ten na město Vinnycja, jež je vzdálené od jakékoli válečné oblasti. Přesto na něj ruské rakety dopadly v obytných oblastech, zabily desítky lidí včetně malé holčičky zabité přímo v kočárku.
Ke stejnému kroku se tak po sérii podobných útoků odhodlalo ve čtvrtek i Lotyšsko. Tamní Sejm označil Rusko za sponzora terorismu a poukazuje na to, že Rusko cíleně útočí na civilní obyvatele Ukrajiny.
Zacharovová však tvrdí, že se Západu nedaří Rusko izolovat, stejně jako se mu „nepodařilo zrušit ruskou kulturu a historii“. „To se nestalo. Svět nevěnoval pozornost všemu, co Washington říkal. Západ se od naší země sám izoloval a pak spustil plán B – škodit, kde se dá. Většinou zprostředkovaně,“ řekla a dodala, že Washington tak činí „prostřednictvím těch zemí, které se teprve nedávno připojily k Evropské unii“.
Vlády východoevropských zemí dle ní „nejsou elitou, která je zodpovědná za své kroky“, a Washington prý toho využívá.
Moskva podle mluvčí ruské diplomacie Washingtonu „jasně vysvětlila“, jaké důsledky zařazení Ruska na seznam států sponzorujících terorismus může mít.
Volání po postavení Ruska na seznam zemí podporujících terorismus si Moskva vysloužila například svým umístěním vojenské techniky přímo do areálu Záporožské jaderné elektrárny a ostřelováním ukrajinských pozic z ní. Výzvě generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby Rusko stáhlo vojáky z areálu jaderného zařízení, se Moskva vysmála a správce Ruskem okupované části Záporožské oblasti Vladimir Rogov tvrdí, že naopak Rusko elektrárnu vojenskou technikou „chrání“.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv pak ve svém komentáři na Telegramu, v reakci na nestálou situaci v největší evropské jaderné elektrárně, nepřímo pohrozil jaderným terorismem i v dalších evropských státech. „Nemělo by se zapomínat, že jaderné elektrárny jsou i v Evropské unii. A i tam může dojít k nepředvídatelným situacím,“ napsal.
Že by Rusko mělo začít s jadernými útoky na Evropu, padalo dříve například také od poslance dolní komory tamního federálního shromáždění Alexeje Žuravljova. Navrhoval například vyhlazení Británie. „Jeden Sarmat a je to. Britské ostrovy už nebudou existovat,“ mínil v dubnu.
Americký Kongres již delší dobu tlačí na Bílý dům, aby prohlášení Ruska za sponzora terorismu podpořil. Koncem července americký Senát jednohlasně schválil rezoluci vyzývající ministra zahraničí Antonyho Blinkena, jehož resort odpovídá za toto řízení, ke schválení takovéto rezoluce, Washington je však v otázce takto vážného kroku zatím dosti zdrženlivý.
Blinken míní, že postačují sankce uvalené na Moskvu a obává se, že takovýto krok by ztížil vztahy s americkými spojenci, kteří stále udržují obchodní vztahy s Ruskem – opatření by totiž mohlo nutit USA k sankcím i vůči nim a zároveň by zkomplikovalo udržování diplomatických vztahů s Moskvou dokonce na stávající úrovni.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.