Z čeho všeho ještě budeme platit daně, ptá se zástupce soc. dem

18.02.2012 6:01

Místostarosta Prahy 5 Petr Lachnit v úvaze, kterou zaslal ParlamentnímListům.cz, rozebírá zejména smysl a různorodost daní. Spolu s tím připomíná, že jsou i další komodity, jejichž zdanění se paradoxně můžeme v budoucnu dočkat.

Z čeho všeho ještě budeme platit daně, ptá se zástupce soc. dem
Foto: Redakce
Popisek: Petr Lachnit, zástupce starosty Městské části Praha 5

„Příliš často nám připadá, že daňoví odborníci se zbytečně moc nechají inspirovat při zavádění nových daní pohádkami našeho dětství. Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, zatím nemusíme platit daň ze vzduchu, který dýcháme, daň ze zatížení chodníků a daň ze spotřeby slunečních paprsků,“ uvádí Lachnit s tím, že si ovšem není jist, zda toto bude platit i v okamžiku, kdy tuto úvahu budete číst.

A právě tato nejistota vytváří podle místostarosty Prahy 5 nepříjemné společenské klima, na které si tak často představitelé daňového výběrčího stěžují.

Náš stát se podle Lachnita chová jako železnice, kterou právě on sám provozuje. Ve většině obcí není nádraží umístěno v centru. Často je mimo obec a dostat se k němu zpravidla znamená dlouhou a nepohodlnou pěší procházku. Železnici ale nezajímá, jak dopravit zákazníky k nádraží. Naopak. Pokud se rozhodnete přijet k vlaku vlastním autem a pokračovat dál železnicí, musíte počítat s tím, že buď budete obtížně hledat parkovací místo, nebo zaplatíte za parkovné cenu, která vám už beztak vysoké jízdné výrazně prodraží.

Pochopitelně železnici tak ubývá cestujících. Jak se železnice zachová? Zdraží jízdné, aby nahradila úbytek pasažérů. Díky tomu dál poklesne počet cestujících. Tak se zase zdraží. Další úbytek. Další zdražení. Půjde to tak do nekonečna? Samozřejmě ne. Nastane okamžik, kdy vlastník tuto železnici zruší pro nízký počet přepravovaných osob.

Úskalí, které může mít zvyšující se danění občanů, se následně projeví především v maloobchodních nákupech, kdy jednotliví lidé ve snaze ušetřit budou nakupovat míň. Tím pádem bude klesat příjem státu a spolu s tím i HDP.

„Německá sociální demokracie léta razí politiku snížení daňové zátěže lidí s nižšími příjmy jako předpoklad oživení ekonomiky. Tito lidé totiž jakoukoli úsporu na daních okamžitě uplatní na trhu nákupem potravin nebo zboží. Snížení daní bohatých tento efekt nemá. Ti totiž své potřeby bez problémů naplňovali již předtím, a proto takové úspory pouze ukládají,“ uzavírá Lachnit.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: tan

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…