Z jednání Sudeťáků: S Benešovými dekrety se musí vypořádat sami Češi. Pokud se k tomu doznají...

11.09.2016 11:15

REPORTÁŽ Sobotní jednání sudetoněmeckého landsmanšaftu v Plzni, prezentované jako Komunitní kongres, pokračovalo v diskusích nejen o médiích a migrantech, ale především o historii. Novinářka Lída Rakušanové si tvrdě poradila s Benešovými dekrety a přítomní se dále shodli, že naše republika by měla konečně začít být aktivní v pomoci svým sousedům ohledně migrační krize.

Z jednání Sudeťáků: S Benešovými dekrety se musí vypořádat sami Češi. Pokud se k tomu doznají...
Foto: Václav Fiala
Popisek: Vlajky Visegrádské čtyřky na protestní akci

„Já jsem v této souvislosti toho názoru, že se Češi nyní musí sami se sebou nějak dohodnout, sjednotit,“ uvedla novinářka Lída Rakušanová, spolupracující jak s německými médii, tak s Českým rozhlasem. „Sudetští Němci už provedli úžasnou předběžnou práci v minulém roce, když ze svých stanov jako těžiště položili na dialog dorozumění a tu materiální stránku odsunuli do pozadí. To je obrovský krok dopředu a nyní je na Češích, aby tuto práci udělali. To znamená - sami se sebou se dorozuměli, ne kvůli Němcům, ale kvůli sobě samým.“ Na to zazněl zaplněným sálem potlesk. „To je pro Čechy velmi dobré, protože pak je může každý populista instrumentalizovat a myslí si, že se tohoto tématu může chopit. Vy jste to zažili u této konference, měli jsme tu komunistickou stranu, která se strašně rozčilovala, a mnoho lidí si řeklo – dávejte si pozor, teď zas přijdou sudetští Němci. Češi si to musí sami uvědomit, jinak se od těchto předsudků nikdy neosvobodí,“ uvedla Rakušanová.

Poukazovat na německé dědictví

Vzpomněla pak na porevoluční začátky, kdy se otevíraly hranice. “Potkala jsem mnoho lidí, kteří bloudili v českých příhraničních oblastech zcela zoufalí. Byli to vnuci vyhnaných a ti hledali vesnici, odkud pocházeli jejich předkové. Oni tu vesnici nemohli nalézt, protože neznali její české jméno. Chomutov a tak dále, to můžete lehce zjistit, ale malé vesničky nebyly k nalezení a jmenovali se německým jménem. To bylo skutečně dojemné, ti se chtěli jenom podívat, odkud pochází jejich babička, kde má jejich rodina kořeny a nemohli to nalézt. To je dnes mnohem lehčí. Dnes se podíváte na internet a víte, jak se ta vesnička jmenovala. Češi jsou velice senzibilní a nechce je nikdo provokovat. Ale bylo by to přece zcela normální, aby se zde postavilo nějaké návěstí nebo se někde napsalo, že se poukáže na nějaké německé dědictví. Češi by museli odbourat mnoho, mnoho předsudků,“ uvedla dále Rakušanová.

Statečný ministr Herman

K poválečné reakci uvedla Irena Nováková z kulturního výboru následující: „To nebyla krásná kapitola českých dějin, co se stalo po válce. Vyhnání na základě etnických důvodů. Byla to etnická čistka. Když na to někdo pohlíží jako na něco správného, a to dělá 61 procent Čechů, když se podíváme do anket, tak se přeci Češi stávají společníky těch tehdejších rozhodnutí,“ a na to zazněl velký potlesk. „Proto si myslím, že si to musí vyřídit sami mezi sebou. Změnou stanov si sudetoněmecké sdružení změnilo to největší strašidlo pro všechny české politiky. Připravila se cesta a pomalu se něco dostává do chodu, dostávají se k tomu, že i politikové změní názor. Tento rok přišel Daniel Herman k nám na sudetoněmecký sraz do Norimberku. A bude se to podle mého mínění dále vyvíjet, je to znamení, že už nic se nemůže vrátit zpět. Vím, že Daniel Herman poté, po tom srazu, byl v prodejně knih, kde byla představena nějaká kniha, a když tam byl mezi tím publikem a lidé na něj začali dorážet – to je ten, co s těmi sudetskými Němci se paktuje. A to byli mladí lidé, kteří jej tady v České republice znají. Není to nic lehkého. Sudetští Němci musí zůstat stateční, nesmí se nechat odradit.“ Na to opět zaburácel silný potlesk.

Poté krátce reagoval prezident zemského sdružení Martin Dzingel, který se vrátil k jednomu případu osazení vzpomínkového pomníku v Čechách: „Mělo by být samozřejmé, že ve vesnicích, kde 91 procent lidí sedí v bývalých německých domech a ti lidé, kteří mají stále ještě špatný pocit a jejich děti to ještě vědí, aby zbyla nějaká vzpomínka.“

Strategické umístění kanceláře landsmanšaftu v Praze

Následně se slova ujal šéf kanceláře Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Praze Peter Bartoň. Pochvaloval si „strategické místo“ v sousedství parlamentu a pochlubil se, že k němu chodí také četní poslanci. Vzpomněl start kanceláře: „Na začátku to bylo mimořádně těžké, strašné, v době, kdy náš přítel Rudolf Kučera se podílel na této práci, tomu musíme poděkovat a nikdy nezapomenu, co jste pro naši kancelář udělal.“ Nato zazněl velký, dlouhotrvající potlesk.

"Nejsme žádná propagandistická kancelář, jak si možná někdo myslí. Chceme naslouchat tomu, co říkají čeští politici a česká média, co si myslí čeští občané. Také se snažím vysvětlovat českým partnerům to, co jim nikdo nevysvětluje,“ uvedl Bartoň. Podle něho česká média neustále píší o uprchlících, ale nikdo v Praze pořádně nevysvětlí, proč je německá uprchlická politika taková, jaká je. „Já jsem také do Německa přišel jako nelegální migrant, protože jsem zde nemohl studovat. Pokud jde o mé povolání, tak jsem umývač nádobí v České republice a tehdy jsem šel pěšky z Jugoslávie do Itálie pěšky bez pasu, nelegálně, a byl jsem překvapen, když jsem se dostal do Mnichova, že mne nikdo nikde nezavřel, že jsem dostal oblečení, najíst, ačkoliv jsem pro SRN neudělal vůbec nic, přestože jsem ze čtvrtiny Čech, ze čtvrtiny Němec a z poloviny Maďar. Byl jsem překvapen, že se mi dostalo této pomoci, a to teď říkám také Čechům – teď jste také na řadě, abyste pomohli,“ vyzval šéf kanceláře Sudetoněmeckého landsmanšaftu.

„My se nezabýváme jen sudetsko-německou tématikou. Navštíví nás také v nejbližší době skupina muslimských žen z Weidenu. Téma muslimů musíme v České republice neustále vysvětlovat. Tady se o tom hovoří, ale nikdo to nezažil. Takže ve spolupráci s muslimskými ženami připravujeme program na listopad, kde budeme hovořit o těchto menšinách a islámu, který patří k Německu a k německé kultuře a proto k tomu musíme hovořit a diskutovat.“

Spolupráce s Židy, TOPkou i KDU-ČSL

Vedoucí kanceláře landsmanšaftu v Praze pak dále pokračoval slovy: „Spolupracuji také s maďarským velvyslanectvím a zde máme velmi podobnou problematiku. Nesmíme zapomenout, jak velký obnos byl darován z Norska a proč právě z Norska. Musíme si uvědomit, že jsme všichni Evropané.“ A opět jej přerušil silný potlesk přítomných. „Hodně spolupracujeme s židovskými obcemi. Kdo mi v Praze například pomohl v budování sudetsko-německé kanceláře byli často představitelé židovské obce, protože Židé se ještě před druhou světovou válkou podíleli na německé kultuře a zároveň na tvorbě české kultury. Také zde mám dalšího přítele, člena KDU-ČSL z Prahy 7. Je pro mne důležité, že v České republice vzniká taková síť, kde se opíráme o to, co máme společného,“ pochválil nedávno zde hostujícího starostu sedmého pražského obvodu Jana Čižinského.

„Samozřejmě, že máme určitá oprávněná přání a tak tomu zůstane. Hovoříme o nich, ale je potřeba na tom pracovat postupně a nechat lidem čas a ukázat, co nás zajímá,“ pokračoval dále v obsáhlém příspěvku Peter Bartoň. „Celá řada politiků především z TOP 09 a KDU-ČSL, kteří nás znají, vědí, že nám nejde o to něco chtít, něco požadovat, ale že nám jde o to, abychom společně žili a hovořili a to je můj největší úkol. Rudolf Kučera také včera hovořil o demonstraci, bylo to maximálně 30 lidí, je to nepříjemné, že tomu tak je. Ale také to musíme pochopit. Nejde jen o předsudky,“ obrátil se na Lídu Rakušanovou, „řada lidí má předsudky, ale také jde o určitý kalkul. Rozumím, proč to tak komunisté dělají. Je to jedno z témat, které prostě komunisté musí mít. Máme stále ještě část obyvatelstva, která takto uvažuje. I v Praze soukromě hovoříme s vysoce postavenými komunisty, ale já říkám, soudruhu, promiňte, já jsem zažil celou řadu ér, vím, co je komunismus, leninismus, já jsem se to učil dokonce rád, protože jsem chtěl pochopit, jak komunisté uvažují. Není marxistické takto se chovat, jedná se v podstatě o provozování občanského nacionalismu. Když se podíváte na to, co říkají dnešní komunisté, tak se chovají velmi nemarxisticky. Nikdo nám už nemůže vyčítat, že děláme něco nebezpečného a to je také cesta do budoucna,“ řekl spokojeně Bartoň za podlesku auditoria.

Fotogalerie: - Proti Landsmanšaftu

Kongres v Plzni zaměřený na česko-německou komunál...
Organizátor protestu se zdraví se zástupcem Aktivn...
Jeden z transparentů
Přišla i náměstkyně hejtmana Plzeňskéh kraje
Kongres v Plzni zaměřený na česko-německou komunál...
Vlajky Visegrádské čtyřky na protestní akci

Bez Václava Havla je problém…

Slovo poté měla opět Lída Rakušanová: „Často píšu pro německé noviny. A vím, co mi říkají v médiích, když jim začnu vysvětlovat takové fenomény jako Václav Klaus, Miloš Zeman a popřípadě teď Andrej Babiš. A to mi říkají - to se tam zbláznili nebo co? Opravdu mi věřte, že poté, co už mezi námi není Václav Havel, tak je toto problém vůbec vzbudit zájem u odpovědných lidí, šéfredaktorů, vzbudit zájem o Českou republiku jako o zemi, které o něco jde, která přináší cosi pro evropské rozměry. Teď se hodně rozšiřuje téma jednání s uprchlíky z bývalých socialistických zemí, což platí i pro bývalé východní Německo.“

Nikdo se v EU nestará, jen Německo. Proto je hegemon

Podle letité novinářky hrozí nebezpečí germanizace. „Ale to jsou věci, které v dnešní Evropě nemají váhu. Vlastně neměly by mít. Já jsem celý dlouhý život v dospělosti prožila v Německu. Podle mého mínění je Německo zakotveno v Evropě, a to bylo velmi zřetelné po desetiletí, od padesátých let. Německo se mohlo vypořádat se svou nacistickou minulostí. Jako by ovládalo celou EU a tam udávalo tón. To je přece výrazem toho, že se jinak nikdo vlastně o nic nestará. Kdopak by se jinak staral? O celou EU, o sjednocení a celý tento proces. Vypadá to, jako kdyby kancléřka Merkelová diktovala, co se má v Evropě dít, v Řecku i jinde. To prostě tak je. A musíme se ohlédnout, jak se s tím vypořádáme.“

Benešovy dekrety nehrají žádnou roli

Otázka od jednoho z německých hostů v publiku se týkala toho, jak se k Benešovým dekretům staví mladí Češi, „Když vidím, že jeden ze základů České republiky je takovýto dokument, který způsobil vyhnání sudetských Němců. Chtějí to nějak měnit?“

Rakušanová reagovala slovy: “Benešovy dekrety zmizely z politické diskuse a díky Bohu již nehrají žádnou roli, a proto je také možné, aby se mladí Češi upřímně zabývali tímto fenoménem. Existuje celá řada děl, která se zabývají touto otázkou. Benešovy dekrety jsou v dnešní době tím, s čím se musí vypořádat sami Češi. Pokud se k tomu doznají, tedy myslím jako společnost, osvobodí se od toho špatného svědomí, které panuje a dědí se z generace na generaci a které představuje velké břemeno. Němci by neměli ztrácet odvahu.“ Za to si vysloužila velký potlesk. „Němci by neměli ztrácet zájem o ČR, zejména na komunální úrovni,“ uzavřela Rakušanová.

Bavorsko je dobré místo pro život. Čechů

Další otázka, nyní českého zástupce, byla následující: „Mám pocit, že se příhraniční oblast Bavorska vysídluje. Mám určité obavy, aby toto vysídlení nemělo podobný efekt, jako bylo vysídlení v České republice po druhé světové válce.“ Rakušanová k tomu řekla: „Jestli máte obavy, aby to nebylo dosídleno uprchlíky muslimské víry, tak to se určitě neděje, protože tu druhou stranu bavorské hranice osídlují velmi často Češi. Tam jsou dnes levnější domy než na české straně, je tam ještě pořád pořádek,“ a na to zazněl sálem smích. „Jsou tam školy, které mají lepší úroveň než ty na české straně. Pro mnoho českých obyvatel pohraničí je to důvod se přestěhovat na německou stranu. Například Železná Ruda a Bayerisch Einstein, který má dnes snad až 30 procent českých obyvatel. A to vylidňování, to je zřejmě proces, který nelze zastavit," vysvětlila novinářka.

Vize budoucnosti: Sudetský muslim

K dotazu na vliv médií Rakušanová stručně odpověděla: „Sociální sítě mají veliký vliv, přes mobily, přes facebook jsou dnes mladí lidé hodně ovlivňováni. Problém je, že na těchto sítích se setkávají lidé stejného mínění, sami se navzájem posilují ve svých míněních i předsudcích a to je velmi obtížné prolomit.“

V závěru dopoledne nedávno dorazivší bývalý eurokomisař a mluvčí Sudetoněmeckého zemského spolku Berndt Posselt se krátce pochlubil a pak zavtipkoval. „Mám v mnichovské mešitě zajímavé přednášky a dost mne tam zvou. Nejmladší už tam o sobě říkají - já jsem sudetský Němec: Pro mnohé by bylo jistě strašné, že by řekl, že je sudetský muslim….“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jaroslav Hutka jde k soudu. A vás zve také. Kdyby prohrál, bude muset...

22:04 Jaroslav Hutka jde k soudu. A vás zve také. Kdyby prohrál, bude muset...

Písničkář Jaroslav Hutka na svém facebookovém profilu zve lidi, aby se dostavili k Obvodnímu soudu p…