Vztahy mezi Západem a Běloruskem nabraly podle arménského politologa v posledních měsících zajímavý směr. „Nejvyšší představitelé evropských struktur cestují do Minsku, aby se zde účastnili konferencí, summitů a dalších jednání. Ještě před rokem by bylo něco takového stěží představitelné. Komunikace mezi Západem a Minskem v posledních letech skutečně vázla. Minsk jakékoli diskuze o svobodě slova a demokracii utínal v samém zárodku. Podle mínění mnoha západních představitelů, kteří se zmiňovaných schůzek účastnili, se však postoj Minsku začíná měnit,“ informuje Iskandarjan.

„Samozřejmě, že tyto změny nejsou náhodné. Stejně jako jejich příčinou nejsou změny v domácí politice Běloruska, protože ta zůstává po dlouhou dobu fakticky neměnná. Postupné změny postojů Minsku se dějí v důsledku událostí na sousední Ukrajině. Již v březnu, tedy na samém počátku krize, začal Alexandr Lukašenko prosazovat neutralitu své země s cílem plnit v konfliktu mezi Ruskem a Západem roli prostředníka,“ připomíná politolog.

Z čistě vojenského hlediska tuto roli Bělorusko podle názoru Iskandarjana hrát nemohlo. „Jen stěží by země dostala mandát pro mírové operace od OSN. Bělorusko navíc může pro tento typ operace nabídnout pouze 30 expertů. V posledních měsících se však přesto Bělorusko opatrně a potichu profiluje jako politický prostředník a tyto snahy jsou příjímány pozitivně, byť nemusíme hovořit zrovna o ruské straně,“ domnívá se.