„Z pacienta se nám stal klient, z péče se nám staly služby a ze zdravotnictví se stal obchod. Změna této filozofie je špatně. Mělo by nám jít o to, abychom měli zdravou populaci. Důležitá je prevence,“ uvedla Soňa Marková.
„Když jste nemocný, bez těch léků to nejde. Je dobré si to zasadit do nějakého evropského kontextu, v mnoha zemích jsou tlaky farmaceutických firem daleko výraznější, u nás se zmenšil. Výdaje na léky je jedna z mnoha kapitol, která neroste,“ podotkl Němeček k celému byznysu s léky.
Podle Markové však chybí vymezení v zákoně, kdy farmaceutické firmy podplácejí lékaře, aby předepisovali určité léky.
Reexport léků je byznys, tvrdí Marková
„Jakákoliv legislativa, kterou předkládáme, vyvolává velkou odezvu. Abychom nenarušovali volný trh, musí zákon projít také Bruselem,“ uvedl k reexportu léčiv a připravovanému zákonu Němeček. „Pokud ten reexport nezpůsobuje nedostatky na českém trhu, tak k omezování není důvod. Chceme chránit české pacienty a dostatek léčebných prostědků,“ uvedl k tomu.
„Bohužel to, že se zatočí s reexportem léků, trvá hodně dlouho. Za hranicemi mizí léky za 5 miliard korun. Je také důležité, abychom zabezpečili péči o pacienty, a jde jen o byznys, který do zdravotnictví nepatří,“ řekl.
„Každý byznys je ďábel – s tím rozhodně nemohu souhlasit,“ oponoval Němeček. „My nemůžeme přijít a říct - reexporty zakazujeme,“ dodal.
Pokuty od SÚKLu
Řeč přišla také na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Myslím si, že SÚKL se posunul výrazně jinam než v minulém období, protože sankce vůči některým farmaceutickým firmám byly docela výrazné. Nemyslím si, že SÚKL by nekonal,“ uvedl Němeček. Podle Markové by však pokuty měly být přísnější než dosud.
„Jestli SÚKL dá lékaři o tisíc korun vyšší pokutu, systém se nezmění. Změna systému je v tom, že firmy nebudou mít tak vysoké marže, což SÚKL hlídá,“ bránil Němeček ústav. „SÚKL za loňský rok snížil farmaceutickým firmám zisk o dvě miliardy,“ sdělil ministr. Moravec následně upozornil, že ročně se předepíše v Česku léků za 60 miliard. Podle průzkumu, který byl v Otázkách Václava Moravce následně zveřejněn, si lidé v Česku myslí, že s nimi lékaři komunikují předepisované léky.
„Podívejte se na počty lékáren," zaútočil následně Moravec na Němečka. „Však mě už ujišťují, že lékárny začnou ve velkém krachovat," zareagoval ministr. "To už slibujete několik let," opáčil Moravec. Podle Markové však v Česku chybí síť pohotovostních lékáren. „KSČM má ve svém programu zákon o neziskových zdravotnických zařízeních, ambulancích a lékárnách. Aby vznikla páteřní síť a lidé měli možnost dostat se k lékům,“ řekla Marková.
První tři dny nemocenské
„Chápu, že si řada zaměstnavatelů nepřeje návrat placených prvních tří dní nemocenské, ale sto procent zaměstnanců si to přeje. Lidé nebudou přecházet nemoce, zdravotnický systém ušetří za léčbu následných komplikovaných nemocí,“ uvedla Marková k tomu, že vláda má na stole opětovný návrat placení prvních tří dní nemocenské. V této otázce se s ministrem zdravotnictví shoduje.
České zdravotnictví odpovídá svými výsledky těm západoevropským, uvedl v závěru Němeček. Podle něj však neodpovídají platy zdravotnického personálu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
