Komunisté vysílají do senátního klání na Přerovsku vojenského špióna z dob normalizace Jaroslava Šlambora. Možný příští senátor začal s vojenskou kontrarozvědkou spolupracovat z ideového přesvědčení v roce 1973. V roce 1978 sice spolupráci přerušil, ale v roce 1988 se opět přihlásil do služby. Vyplývá to z dokumentů v Archivu bezpečnostních složek, které prozkoumal deník Insider.
Spolupracoval dobrovolně, z ideových pohnutek
Z dokumentů vyplývá, že v rámci své činnosti např. donášel informace na své kolegy v armádě. Svědčí o tom už jeho první úkol z doby, kdy působil jako instruktor armádního sportovního družstva parašutistů v Prostějově. Dostal za úkol prohledat skříň svého kolegy a zjistit, zda v ní nemá oproti předpisům uloženou služební zbraň. V obecné rovině měl podávat zprávy o morálním rozpoložení mužstva.
Když se v roce 1988 do služeb kontrarozvědky vrátil, dostal za úkol udržovat kontakt s rakouským parašutistickým týmem a následně s jedním konkrétním mužem z úřadu rakouského vojenského přidělence. Stojí přitom za pozornost, že Šlambor svou spolupráci s kontrarozvědkou nepopírá, i když důsledně trvá na tom, že svou činnost vždy zaměřoval do zahraničí a na své české kolegy nikdy nedonášel.
"Sloužil jsem u výsadkových jednotek, a ty od samého počátku patří pro zpravodajskou správu. Kontrarozvědka byla součástí vojenských struktur a navíc, byl jsem sportovec, vyjížděli jsme i do takzvaného kapitalistického zahraničí, tak to bylo pod její kontrolou," komentoval ji. "Doba byla taková, jaká byla. Jediné, co jsem za tu dobu neudělal, je, že jsem nepřevlékl kabát. Jsem levicový člověk," uzavírá Šlambor.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
