Za demokracii, za Masaryka, volají odpůrci Zemana. Zdeněk Zbořil jim připomněl, jaký vztah měli k Československu oni

28.10.2016 10:14

Prožíváme jedny z nejdramatičtějších oslav 28. října, ale velmi málo se mluví o československé republice, upozorňuje politolog Zdeněk Zbořil v rozhovoru, který poskytl serveru Prvnizpravy.cz.

Za demokracii, za Masaryka, volají odpůrci Zemana. Zdeněk Zbořil jim připomněl, jaký vztah měli k Československu oni
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Poukázal na to, že mezi politickou reprezentací je celá řada lidí, kteří se přímo podíleli na rozdělení Československa. Přitom to rozdělení bylo proti vůli občanů.

Ještě větší procento mezi současnými politiky a politickými komentátory je těch, kteří zpochybňují legitimitu a oprávněnost československé republiky na existenci v dějinách naší země.

„To je skutečně pozoruhodné, protože na straně těch, kteří chtějí pořádat vzdorooslavy, jsou lidé, kteří neúnavně pochybovali o samostatnosti Československa. Neustále kladli otázky, zda vzniklo Československo z vůle velmocí a kterých. Jak se Československo chovalo, co to byl rok 1938,“ uvedl Zbořil.

Celé video je ZDE

Podle jeho názoru se vina za rozpoutání druhé světové války „tady omílá nejprimitivnějším způsobem skoro 24 let“.

„A mnozí z těch, kteří se na tom podíleli, jdou dnes protestovat na Staroměstské náměstí. A já nevím proč. Jestli jim leží na srdci nezávislost nebo historická kontinuita České republiky s Československou republikou a s historickou českou státností,“ podotkl Zbořil.

Možná jim jde o návštěvu pana Bradyho a toho, jestli dostal nebo nedostal vyznamenání. Ale možná že jde také o návštěvu dalajlámy.

K čemu se hlásí lidé, kteří dneska vystupují na podporu přítomnosti dalajlámy v Praze v předvečer výročí 28. října? „K celému odkazu? Nebo jenom ke svržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí a vyhlášení nezávislosti? K tomu se hlásíme? Nebo k tomu Masarykovi a Benešovi? K Masarykovi asi možná ještě trochu ano, k Benešovi už vlastně vůbec ne. Toho jsme téměř označovali za padoucha,“ říká Zbořil.

Ptá se také, zda si vážíme těch lidí, kteří bojovali za osvobození Československa. „Nebo si jich vážíme jenom do roku 1948? A po roce 1948 už to byla jenom odsouzeníhodná existence nějakého politického útvaru?“ klade si Zbořil další otázky.

„Kdyby se mě někdo zeptal, které té doby si vážím nejméně, tak bych s tím měl velké potíže a musel bych vybírat z let po roce 1989. Musel bych se rozhodovat, které to období je úctyhodné. A zda lidé, kteří dávali podobu rozdělování Československa a pak existenci ČR, zda byli hodni úcty, či nikoliv,“ podotkl.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…