Mezi Blatnem, nejjižnější obcí Ústeckého kraje, a osadou Stebno spadající pod Kryry se uskutečnila akce, která měla větší význam, než by se na nelidnatém místě mezi poli dalo čekat. Hojná účast desítek lidí, kteří se na půli cesty v této části lounského okresu sešli, dávala tušit, že čerstvě odhalená zrekonstruovaná socha „Ecce homo“ z roku 1770 má větší symboliku než jen přínos do památkové péče. „Když slyším historii, která se váže k této soše a tomuto kraji, nacházím v tom několik zajímavých momentů, které se týkají vlastně nás všech,“ poznamenal koneckonců na začátku kněz Richard Polák, který posléze mluvil o donášení, komunistickém režimu a přimlouval se za zacelení srdcí Čechů a Němců.

Kdo nemá minulost, nezaslouží si budoucnost

Také místostarosta Kryr Miroslav Sahulka ve svém úvodu komentoval mnohem více něco jiného než samotný sochařský artefakt: „Můžeme být vděčni za to, že se nám tu děje taková věc, která není normální: Z této oblasti byli většinou starousedlíci vysídleni. Dalo by se říci, že všichni jsme tedy ‚náplavy‘,“ připomněl, že se ocitáme v části takzvaných Sudet, odkud bylo v minulém století vysídleno německé obyvatelstvo (dodnes zde o tom mnozí nacházejí doklady ve svých domech). Přesto se místní „přistěhovalci“ angažují v zachování historických hodnot více než mnohde samotní rodáci a patrioti.

„Kdo nemá minulost, nezaslouží si budoucnost. Takže my se vracíme ke kořenům této oblasti. I když jsme tu ‚noví‘, jsme tady rádi a můžeme říci, že jsme vděčni za to, že se zde takové věci dějí,“ dodal ještě místní politik před sochou, o kterou tu především šlo.

Příběh „unesené“ sochy a správný čas