Zadavatelé veřejných zakázek, tedy státní úřady a samosprávy, si současnou praxi při tendrech většinou pochvalují. Zájemci o zakázku totiž často přicházejí s velmi nízkými cenami, což je zvlášť markantní u stavebních zakázek. Ty se nyní daří vysoutěžit i za méně než polovinu projektované ceny. Hlavně politici ve vedení úřadů a samospráv si to pochvalují a z neznalosti to přičítají současnému znění zákona.

Úředníci se bojí sporů kvůli netransparentnosti

Ten přitom nikomu nenařizuje, aby hodnotil nabídky pouze podle ceny. „Problém nízkých cen je vyvolán objektivní situací na trhu, kde došlo ke zvýšení konkurenčního boje v souvislosti s ekonomickou krizí a se snižováním vládních výdajů. Není to nic specifického pro veřejné zakázky. Institut mimořádné nízké ceny (umožňující vyřadit nabídku kvůli výrazně nízké ceně - pozn. red.) navíc v zákoně už je. Jde jen o to, že se obtížně aplikuje,“ prohlásil před nedávnem náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Nováček.

Letošní průzkum poradenské společnosti Otidea mezi více než 450 úředníky státních orgánů, krajů, měst a obcí zadávajících veřejné zakázky však odhalil, že se úředníci bojí sporů kvůli netransparentnosti výběrových řízení. Celých 80 procent zadavatelů veřejných zakázek proto stále používá jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu.