Bude Pekarová Adamová lepší předsedkyní Sněmovny, než byl Vondráček?Anketa
Deseti tisícům se v minulém týdnu opakovaně přiblížily počty pozitivně testovaných za jediný den. To jsou čísla, která se vymykají ze všech tří předpokládaných scénářů vývoje epidemie u nás. Ministerstvo zdravotnictví kalkulovalo s optimistickým, realistickým a pesimistickým vývojem, ale ten skutečný je za hranou i toho nejčernějšího odhadu. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek to v rozhovoru pro Lidové noviny vysvětloval tím, že podzimní měsíce zlepšují podmínky šíření viru, že je u nás nižší než potřebná proočkovanost, že je nízká míra dodržování už tak mírných opatření proti šíření nákazy, ale i tím, že se nákaza navíc přesunula více mezi děti a v dětských kolektivech se obecně všechny respirační nemoci šíří daleko rychleji. To jsou ale všechno faktory, které museli odborníci do zmíněných scénářů nepochybně zahrnout.
A tak jediný faktor, který je případně mohl zaskočit, je rychlejší snižování účinnosti vakcíny, a to zejména u seniorů, než předpokládali. Sám šéf českých vakcinologů přiznal, že ho to zaskočilo, protože se domníval, že účinnost bude alespoň roční a že přeočkování bude nutné nejdříve za rok. „Šest měsíců je poměrně krátká doba a konec účinnosti u velké skupiny lidí přišel zrovna teď. Zejména senioři byli očkováni v únoru, když si k tomu přičteme půl roku, tak jsme na devátém, desátém měsíci v roce. Ochrana u nich přestala fungovat, a to hraje také roli,“ hledal Roman Chlíbek v rozhovoru pro Lidové noviny vysvětlení překvapivě prudkého vzestupu pozitivně testovaných v minulém týdnu.
Opakovaná aplikace stejné vakcíny nic nového organismus nenaučí
Na podobné poznatky v zahraničí upozorňuje zakládající členka Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků Zuzana Krátká. „V izraelské studii se porovnávaly skupiny osob očkované dříve a později a výskyt infekcí byl opět vyšší u osob očkovaných před delší dobou. U této studie se ještě uvažovalo o tom, že za to může vyšší zastoupení starších osob u skupiny dříve očkované. Ale v další studii z Kataru byla nejvyšší odolnost vůči infekci zjištěna po druhé dávce a postupně slábla tak, že po 5–7 měsících byla jen asi 20 procent. V nové studii ze Švédska se ukazuje to samé – maximální účinnost krátce po podání druhé dávky, téměř nulová po 7 měsících. Pokles účinnosti ukazují i česká data,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz imunoložka Zuzana Krátká.
Psali jsme:
Rychle vyprchávající účinnost vakcín vede k tomu, že se podporuje aplikace třetí dávky a zájem o ni strmě roste. Neví se však, jak dlouho vydrží očkovaného chránit a ani to, zda po odeznění i její účinnosti nebude nutné přistoupit ke čtvrté. „V této chvíli existují práce, které tvrdí, že 12 dní po aplikaci třetí dávky mají očkované skupiny méně infekcí než neočkované. S netrpělivostí čekáme na další publikace. Problém je v tom, že to, co pravděpodobně náš organismus chrání, je prodělání infekce, ať už před nebo po očkování. Při kontaktu s virem – ale ne při očkování – dojde k aktivaci slizniční imunity, k tvorbě sekrečního IgA, k vytvoření pestřejší škály protilátek a k aktivaci většího počtu typů T lymfocytů. Díky této pestrosti jsou pak lidé odolnější i proti jiným variantám koronaviru. Opakovaná aplikace staré vakcíny nic nového organismus nenaučí,“ zdůrazňuje imunoložka.
Je třeba skončit s hysterickou ochranou před neviditelným nepřítelem
Roli při snižování účinnosti vakcíny sehrává i to, zda jde o člověka z některé z rizikových skupin. „U starších lidí častěji vidíme pokles hladiny protilátek anebo na vakcínu nereagují vůbec. Záleží i na typech použitých vakcín. Testovali jsme hladinu protilátek certifikovanými testy v laboratoři v Havlíčkově Brodě u důchodců a zdravotníků – celkem šlo o 360 osob, ve Zdravotním ústavu v Ostravě, ale zaměstnance z jiných klinik a jen výjimečně vidíme po očkování pokles protilátek pod hranici pozitivity. Většina lidí má dostatečně vysoké hladiny, které by je měly chránit. Ale asi tomu u lidí po očkování není. Tedy otázkou je, proč ti, kteří dříve nebyli nemocní, nejsou dostatečně chráněni. Jaké protilátky měli očkovaní, kteří vážně onemocněli? Velmi vysoké koncentrace nebo extrémně nízké? A pakliže onemocněli ostatní, byl průběh mírný nebo závažný? Za závažný se považuje stav se zápalem plic. Důrazně varuji před používáním rychlotestů, tedy vyšetření z kapky krve na kazetku, neboť ty mají výrazně nižší záchyt protilátek,“ upozorňuje Zuzana Krátká.
Doporučuje zamyslet se nad grafem s počtem očkovaných a neočkovaných lidí po infekci či bez infekce na JIP od svého kolegy ze Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků Arnošta Komárka, z něhož je zřejmé, že infekce chrání před závažným průběhem lépe než vakcína.
Prozrazuje také, co může lidem v koronavirové době při péči o vlastní zdraví nejvíce pomoci. „Imunitu posílí zdravý selský rozum a uvědomělé vyhýbání se stresu. Dlouhodobé nošení respirátorů snižuje expozici virům, které v malém množství imunitní systém trénují. Samozřejmě prskající nemocný člověk je rizikem, ale jinak je třeba opravdu skončit s hysterickou ochranou před neviditelným nepřítelem,“ nabádá imunoložka.
Přestaňme testovat zdravé a žádná tragédie se konat nebude
„Naši klienti, respektive pacienti, se často diví, že jim protilátky rostou nebo se dlouhodobě drží ve stejné výši. Je to tím, že se nebojí fungovat bez roušky a udrželi si kontakt s celou řadou virů a nyní i s koronavirem, jehož koncentrace v prostředí na podzim stoupla. Rozumně dodržujme pravidla, jako když se chráníme před jinou infekcí. Imunita ví, co má dělat. Jenom my se snažíme pomocí různých opatření dělat psí kusy s novou virovou mutací, která nám ale na naše opatření kašle. Přestaňme plošně testovat zdravé lidi, testujme nemocné a jejich blízké kontakty a uvidíte, že se žádná tragédie konat nebude,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zuzana Krátká s tím, že SMIS, Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, sepsalo Teze pro potřeby nového poradního týmu a politiky i odbornou veřejnost. Byly schválené vedením Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Asociace poskytovatelů sociálních služeb je už rozeslala všem svým členům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
