Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?Anketa
Totiž, komu jsou tato média odpovědná a kdo v nich může provést nějakou změnu, a jakou. Kdo kauzu sledoval, mohl být svědkem toho, jak velmi rychle byli zaměstnanci schopní zorganizovat otevřený dopis vedení, jak se za své „bratránky“ postavili zaměstnanci ČT a jak její moderátor Martin Řezníček považoval za nutné informovat o dění Evropskou vysílací unii.
Je to právě tento otevřený dopis, který je na případu zajímavý. V soukromé i státní sféře můžete, pokud se vám podmínky ve firmě nezamlouvají, stávkovat a dokonce hrozit odchodem. V tomto otevřeném dopisu zaměstnanci nehrozí ani jedním. Řediteli ČRo zaměstnanci prostě oznamují, že má právo jmenovat a odvolávat své spolupracovníky, ale „nemá právo ohrožovat nezávislost zpravodajství veřejnoprávního média Českého rozhlasu“.
Jitka Obzinová tedy nesměla nastoupit, protože byla ohrožením veřejnoprávnosti a nezávislosti. Kdo je arbitrem těchto krásných vlastností? Kdo rozhoduje o tom, kdo a co ohrožuje veřejnoprávnost a nezávislost? Evidentně zaměstnanci veřejnoprávních médií.
V důsledku to znamená, že si zaměstnanci veřejnoprávních médií mohou vybírat své šéfy a také své kolegy, za předpokladu, že se jim podaří na ně vyhrabat dostatek špíny a vyvolat dostatečně velký povyk. A nikdo jiný v této republice má na vyvolávání povyku takové možnosti a předpoklady jako zaměstnanci veřejnoprávních médií. Jednak, jak bylo možné pozorovat, jsou organizováni v různých mezinárodních organizacích, které na požádání budou o „ohrožení“ informovat ve světě. Veřejnoprávní média mají také podstatný vliv na takzvané určování agendy a témat; pokud budou chtít, bude „ohrožení nezávislosti“ tématem číslo jedna nejméně týden.
Fotogalerie: - Autodemonstrace před ČT
Dále mají své příznivce i v soukromých médiích a mimo mediální prostor. Že je nezávislost a veřejnoprávnost ohrožena pak ani nemusí říkat sami, stačí dát prostor těm, kteří si to myslí také. Tito spřátelení obránci nezávislosti a veřejnoprávnosti se pak nemusí držet zkrátka a mohou podle libosti spekulovat, že je za personální výměnou politický tlak, snaha zlikvidovat veřejnoprávní média a bůhví co dalšího. Koneckonců, oni nezávislost při obraně veřejnoprávnosti a nezávislosti dodržovat nemusí, nejsou žádným kodexem vázáni.
Jak tedy vypadá nezávislost veřejnoprávních médií v praxi, konkrétně v ČT? Veřejnoprávní média jsou placena koncesionáři, bez možnosti výběru, zda platit chtějí, nebo ne. Tyto peníze pro veřejnoprávní média vybírá stát. Stát by, jménem lidu, který si veřejnoprávní média platí, měl teoreticky nad nimi vykonávat kontrolu přes rady. V praxi však žádná kontrola není možná, RRTV se zabývá pouze vysíláním veřejnoprávních médií, Rada ČT může zase jen odvolat generálního ředitele, který by pak provedl personální změny. Ale už jmenování členů, kteří by o odvolání uvažovali, provází mrmlání a nevyřčené, pouze naznačené varování: „Jestli ho odvoláte, bude zle“, kterým jsou politici drženi v šachu.
Parlament, který by zvolil současnému managementu nepřátelskou Radu (nebo dokonce sáhl na prastarý zákon o České televizi) by musel ustát mediální kanonádu a použití všech prostředků vůči němu, včetně vyvolávání demonstrací, obviňování z diktatury, žalování Evropské unii a jiným spřízněným organizacím, možná i pověstných spacáků. Takovýto tlak by mohly ustát jen tři druhy lidí, z nichž dva se v ČR prakticky nevyskytují a třetí zatím ne. Světec, politik s podporou nadpoloviční většiny obyvatelstva a právě diktátor.
Autor je redaktor ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
