„Vládní krize v Česku má několik jednoduchých řešení a zdá se, že jedno už bylo vybráno. Nic nehoří. Na druhé straně je dnes Peking gravitačním centrem, odkud se tvaruje budoucnost celé planety. Což prezident jako ekonom a prognostik chápe. Je naopak velmi smutné, že ministr zahraničí do Číny neodletěl," kroutí nechápavě hlavou Krejčí.

Krejčí navíc vysvětluje, v čem se čínský projekt odlišuje od obdobného amerického projektu po druhé světové válce - od Marshallova plánu.

„Marshallův plán měl velký ideologicko-politický podtext, byl dítětem začínající studené války. Pomohl připoutat západní Evropu k USA, a to mimo jiné na bázi antikomunismu. Iniciativa pásu a stezky – v angličtině se někdy používá zkratka OBOR (One Belt, One Road) – je zamýšlena jako zcela neideologická. Neměla by být výhodnější pro Čínu než pro její partnery, měla by být výhodu pro všechny hráče," pokračuje Krejčí.